Valachová získala pro školství 1,5 miliardy navíc, na silné ročníky

Praha – Ministryni školství Kateřině Valachové (za ČSSD) se podařilo pro resort získat oproti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok 1,5 miliardy korun navíc. Částka má pokrýt výdaje na vzdělávání „třiceti tisíc dětí, na které se pozapomnělo“. Valachová to řekla České televizi po jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Žádá nicméně čtyři miliardy, se šéfem státní pokladny tak bude jednat dál, stejně tak jako některé další resorty.

Ministerstvo školství letos hospodaří s částkou 128,81 miliardy korun. K tomu má přes sedm miliard z fondů EU. Podle původního návrhu rozpočtu mělo mít bez evropských peněz v příštím roce 131,07 miliardy korun.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nyní potvrdil, že školství získá další 1,5 miliardy korun na vyšší počet dětí. Na prvním stupni základních škol jsou totiž silné ročníky – nejvíc dětí se narodilo v roce 2008, a to 119 600. V následujícím roce přišlo na svět 118 700 chlapců a děvčat, o rok později 117 400. V posledních letech jsou tato čísla zhruba o deset tisíc nižší.

O přípravě rozpočtu bude vláda jednat ve středu. Valachová nicméně řekla, že slíbené 1,5 miliardy jí nestačí a bude žádat ještě další peníze. „Mé nároky vůči ministerstvu financí trvají, pořád se pohybují zhruba pět miliard nad střednědobým výhledem. Vůči návrhu, který ministerstvo financí učinilo a se kterým nejsem spokojená, jsou to čtyři miliardy navíc,“ avizovala ministryně. 410 milionů korun z toho by chtěla využít na začleňování dětí do běžných škol, kolem 3,5 miliardy by mělo putovat do sportu.

Požadavky ministrů činí celkem 60 miliard

Ministr financí Babiš v současné době jedná i s dalšími ministry o jejich požadavcích týkajících se rozpočtu na rok 2016. Už dříve se koalice shodla, že schodek bude činit 70 miliard korun (letos je naplánován schodek ve výši sto miliard). Ministři ale požadují pro svoje resorty o 60 miliard korun víc, než je při plánovaném deficitu rozpočet schopen nabídnout. „Schodek samozřejmě není absolutní tabu, je třeba o tom diskutovat,“ připustil možnost změny dohodnuté hranice předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Kromě Valachové už Babiš ustoupil také šéfovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který žádal 250 milionů na fond pro dobrovolné hasiče. Do fondu se zapojí i obce a kraje, celkem tak bude k dispozici půl miliardy.

O navýšení peněz na zdravotní péči v sociálních zařízeních chtějí s šéfem státní pokladny jednat také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ministryně práce Michaela Marksová (oba ČSSD). Tato oblast je podfinancovaná a ročně v ní schází jedna až dvě miliardy korun, řekl Němeček po jednání s Marksovou a ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňkem Kabátkem v Benešově. „Spodní hranice je jedna miliarda a horní hranice je 1,5 až ke dvěma miliardám z pohledu toho, co chybí na dokrytí zdravotní složky v zařízeních tohoto typu,“ řekl Němeček během návštěvy benešovského domova pro seniory. „Oba jsme se shodli, že je potřeba jednat s panem ministrem financí,“ doplnila ho Marksová.

Podle Němečka je nutné, aby stát chybějící prostředky doplnil, a to posílením zdravotního pojištění nebo státními penězi, které půjdou přímo za klientem. Kdo příslušný materiál bude předkládat, není podle Němečka podstatné a vyplyne to z meziresortního jednání. Podle ministra by celý systém mohl být posílen už v příštím roce.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Premiér ani opozice nejsou spokojeni s jednáním o rozpočtu

Koncem července se bude rozpočtem zabývat tripartita, poslanci začnou nejdůležitější zákon roku posuzovat v říjnu. Babišův postup při jednání o rozpočtu Sobotka kritizoval – šéf hnutí ANO měl prý nejdřív jednat s ministry o jednotlivých kapitolách a až poté stanovit výši schodku. Ministr financí to odmítá. „Postupujeme podle zákona, který říká, že v prvním pololetí máme stanovit deficit – mimochodem, ten zákon byl přijat za ministrování pana Sobotky jako ministra financí,“ argumentuje Babiš.

Ani pravicová opozice není s dosavadním postupem jednání o rozpočtu spokojená – avizovaný schodek považuje vzhledem k dobré kondici české ekonomiky za příliš vysoký. „Při tříprocentním růstu ekonomiky, který vláda předpokládá, je 70 miliard velmi vysoký deficit,“ domnívá se místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 4 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.