Babiš proti sobě poslal ministry. Chce, aby sáhli na úspory

Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) trvá na schodku rozpočtu na rok 2016 ve výši 70 miliard korun. Peníze pro navýšení státní kasy chce získat mimo jiné od státních firem nebo od jednotlivých ministerstev. Ta by měla podle jeho návrhu odevzdat 10 procent ze svých úspor. Ministři se ale proti Babišově záměru bouří.

Nahrávám video

Na schodku 70 miliard korun v návrhu rozpočtu na příští rok se už na konci dubna shodly strany vládní koalice. „Já bojuji za deficit rozpočtu 2016, kde jsem kritizován. Ale v rámci koalice padaly různé návrhy na schodek jako 85 nebo 80, tak já se snažím udržet těch 70, protože si myslím, že je to důležité. A to bez ohledu na to, že mi to říká někdo z Bruselu nebo jestli to tady uzákoníme,“ dodal Babiš.

Vzhledem k tomu, že Sobotkův kabinet plánuje nemalé výdaje, nepomůže státnímu schodku pouze ekonomický růst. Vláda musí také někde šetřit. A ministr Babiš má hned několik návrhů, kde peníze do příjmové složky rozpočtu sehnat. Jedním z nich je odevzdání 10 procent úspor jednotlivých ministerstev, které rezorty ušetřily za několik let na provozu a investicích. U některých to dělá i víc než půl miliardy. „Ministerstva mají rezervy, hlavně v provozních nákladech. Takže to nejsou žádné tupé škrty,“ argumentuje šéf státní kasy.

Většina ministrů o tomto záměru vůbec nevěděla, a to i přes to, že se celá věc řešila minulý týden na jednání koaliční rady. Materiál, který má ČT k dispozici, škrtá peníze většině z nich. „Pokud by to bylo ještě nad rámec toho, co máme na rok 2016, tak by to asi byl jistý problém,“ uvedl Babišův kolega z hnutí ANO, ministr životního prostředí Richard Brabec. „Pro mě je naprosto nepřijatelné snižovat rozpočet v českém školství,“ dodává šéf školství Marcel Chládek (ČSSD).

S největšími škrty se počítá v resortu práce a sociálních věcí, kde by šlo o více než 600 milionů. Přes půl miliardy má přijít ministerstvo zemědělství. „Já jsem ty prostředky neprojedl. Ty, které jsem loni nespotřeboval, tak jsem proinvestoval, proto mám problém s tím, že někdo přijde a řekne - plošně vám to škrtneme,“ reagoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ale jsou i rezorty, kde se škrtat nemá jako ministertsvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba.

A peníze by chtěl ministr financí získat i jinde. „Budeme hledat ještě peníze z hlediska příjmů. Státním firmám se daří. Tak není důvod, proč by si ty peníze nemohl stát vzít tam. Takže na tom jsme se shodli. Stále ale postrádám nápady z hlediska šetření, tedy zveřejňování smluv a větší transparentnost,“ řekl Babiš.

Schodek je klíčový pro přijetí eura

Výši schodku státního rozpočtu musela vláda deklarovat v aktualizované verzi konvergenčního programu, podle níž by měl deficit veřejných financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Konvergenční program je základním dokumentem pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ prohlásil po vládní shodě nad rozpočtovým schodkem ve výši 70 miliard na konci dubna šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten se totiž okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce. Také někteří ekonomové se shodli, že vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2,5 procenta, mohl být rozpočet ambicióznější.

Rozpočet: nad čím panuje shoda a nad čím ne

+ Státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

- Zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body.

Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

Podle úterního vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se koalice měla na dnešním jednání shodnout na hlavních výdajových prioritách, které podpoří. Sociální demokraté se budou snažit vyjednat navýšení peněz na valorizaci penzí i zvýšení plateb na státní pojištěnce v systému zdravotního pojištění. Podle Sobotky jejich prioritou je také zvýšení prostředků na školství a vědu a výzkum.

Skutečný návrh rozpočtu má přijít až v červnu a do sněmovny pak zamíří až v září. Je tedy otázkou, jaká bude nakonec jeho skutečná podoba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 4 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 7 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
před 12 hhodinami

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
před 15 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Stát bude od října opět denně regulovat maximální ceny paliv

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Vláda schválila na příští rok deficit 386 miliard

Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.