V Řecku začala generální stávka za zvýšení minimální mzdy

V řadě řeckých měst, včetně Atén či Soluně, způsobila ve středu chaos v dopravě generální stávka, kterou svolaly odbory za ukončení úsporných opatření vlády. Ochromena byla železniční i autobusová veřejná doprava, trajekty zůstaly v docích, v zemi také nevyšly noviny. V centru Atén je na středu plánováno několik demonstrací.

„Politika úsporných programů, která trestá zaměstnance, musí skončit jednou provždy,“ uvádí se v prohlášení největších řeckých odborů zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE, které stávku organizují.

Protestují proti dalšímu snižování penzí a proti zvyšování daní a požadují zvýšení minimální mzdy na úroveň z doby před úspornými opatřeními. Ta musela vláda přijímat v předchozích letech, aby získala záchranné úvěry od mezinárodních věřitelů.

Řecko opustilo masivní záchranný program koncem srpna po téměř devíti letech úspor. Stále však dluží miliardy eur a zůstává pod dohledem Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, který má zajistit, že se země neodchýlí od fiskálních cílů.

Mezinárodní věřitelé také letos v září po kontrole financí Řecka zatím nepovolili zrušit schválené snížení penzí, které má začít platit od příštího roku. Řecká vláda v září totiž poukázala na to, že Atény mají vzhledem k výsledkům přebytku primárního rozpočtu (nezahrnuje  obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv – pozn. redakce) dostatek prostoru pro zmírnění škrtů důchodů až o 18 procent, které má platit od ledna, a dokážou i tak udržet dostatečný přebytek.  

Vláda Alexise Tsiprase, kterou také příští rok čekají parlamentní volby, slíbila, že obnoví kolektivní vyjednávání s odboráři o zvýšení minimální mzdy. Podle odborářů ale zatím vláda neuvedla konkrétní částky. Odboráři požadují zvýšení minimální mzdy na úroveň z doby před přijetím úspor, tedy na 751 eur (asi 19 500 korun) ze současných 580 eur (asi 15 tisíc korun).

Tento měsíc pořádaly jednodenní stávku i největší řecké odbory zaměstnanců ve státním sektoru, které rovněž požadují zvýšení mezd a penzí a snížení daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 5 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 18 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.