V Řecku začala generální stávka za zvýšení minimální mzdy

V řadě řeckých měst, včetně Atén či Soluně, způsobila ve středu chaos v dopravě generální stávka, kterou svolaly odbory za ukončení úsporných opatření vlády. Ochromena byla železniční i autobusová veřejná doprava, trajekty zůstaly v docích, v zemi také nevyšly noviny. V centru Atén je na středu plánováno několik demonstrací.

„Politika úsporných programů, která trestá zaměstnance, musí skončit jednou provždy,“ uvádí se v prohlášení největších řeckých odborů zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE, které stávku organizují.

Protestují proti dalšímu snižování penzí a proti zvyšování daní a požadují zvýšení minimální mzdy na úroveň z doby před úspornými opatřeními. Ta musela vláda přijímat v předchozích letech, aby získala záchranné úvěry od mezinárodních věřitelů.

Řecko opustilo masivní záchranný program koncem srpna po téměř devíti letech úspor. Stále však dluží miliardy eur a zůstává pod dohledem Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, který má zajistit, že se země neodchýlí od fiskálních cílů.

Mezinárodní věřitelé také letos v září po kontrole financí Řecka zatím nepovolili zrušit schválené snížení penzí, které má začít platit od příštího roku. Řecká vláda v září totiž poukázala na to, že Atény mají vzhledem k výsledkům přebytku primárního rozpočtu (nezahrnuje  obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv – pozn. redakce) dostatek prostoru pro zmírnění škrtů důchodů až o 18 procent, které má platit od ledna, a dokážou i tak udržet dostatečný přebytek.  

Vláda Alexise Tsiprase, kterou také příští rok čekají parlamentní volby, slíbila, že obnoví kolektivní vyjednávání s odboráři o zvýšení minimální mzdy. Podle odborářů ale zatím vláda neuvedla konkrétní částky. Odboráři požadují zvýšení minimální mzdy na úroveň z doby před přijetím úspor, tedy na 751 eur (asi 19 500 korun) ze současných 580 eur (asi 15 tisíc korun).

Tento měsíc pořádaly jednodenní stávku i největší řecké odbory zaměstnanců ve státním sektoru, které rovněž požadují zvýšení mezd a penzí a snížení daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 5 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 10 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 19 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...