V lepší příští rok věří 37 procent menších firem

Praha - Finanční krize v Česku dopadla na více firem než se původně čekávalo. Manažeři malých a středních podniků přesto říkají, že se s krizí dokázali vypořádat. Zlepšení své ekonomické situace očekávají v příštím roce necelé dvě pětiny malých a středních podniků, konkrétně 37 procent z nich. Naopak zhoršení předpokládá 16 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos Tambor pro tuzemskou Citibank. Průzkumu, který se uskutečnil v září letošního roku, se účastnilo 300 malých a středních podniků.

Přitom letošní rok byl podle průzkumu pro malé a střední firmy horší, než původně očekávaly. Zatímco v lednu zhoršení situace v letošním roce očekávalo 43 procent firem, podle aktuálního průzkumu se zhoršilo ekonomické postavení dvou třetin firem. Dopady krize jsou nejvíce patrné v nižších tržbách a v klesající platební morálce.

Firmy si více hlídají náklady

Nahrávám video

„Mezi nečastější protikrizová opatření patřila především kontrola nákladů a zvýšení aktivit v prodejní a marketingové oblasti,“ prohlásila ředitelka marketingu komerčního bankovnictví Citibank Hana Stuchlíková.

Nejčastější protikrizová opatření

  • propouštění
  • větší kontrola nákladů
  • větší důraz na marketing a podporu prodeje

Firmy rovněž musely proti lednovým očekáváním podle průzkumu přistoupit k propouštění zaměstnanců. „Zároveň ale firmy neočekávají, že by se to mělo opakovat i příští rok,“ uvedla Stuchlíková. „Už teď fungují se svým základním zaměstnaneckých stavem a další propouštění už by bylo na úkor fungování těchto firem,“ dodala.

V lednu počítalo s propouštěním zaměstnanců 18 procent firem, přičemž nyní k tomuto kroku přistoupilo 45 procent podniků. Pro příští rok ovšem chce propouštět jen 15 procent firem.

Většina firem by dokázala z rezerv žít ještě rok

Podle průzkumu se rovněž ukázalo, že se firmy dokázaly s hospodářskou krizí relativně dobře vypořádat. Tři čtvrtiny firem by totiž byly schopny za stávající situace fungovat z rezerv nebo díky omezování nákladů více než rok.

V odhadu celkového ekonomického vývoje Česka očekává zlepšení 27 procent firem. Stejný počet malých a středních firem ovšem očekává i zhoršení situace.

Zároveň se zvýšil podíl firem, které byly v letošním roce nuceny využívat bankovních úvěrů. V lednu plánovalo využít půjčky 21 procent malých a středních podniků, nakonec to ale letos byla třetina firem. Většina firem přitom v případě ekonomického oživení očekává dobrou dostupnost financování, příští rok si chce vzít úvěr více než čtvrtina podniků.

  • Nezaměstnaní autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1215/121453.jpg
  • Ekonomická krize zdroj: flickr.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1091/109024.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 15 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
před 19 hhodinami

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
před 23 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Stát bude od října opět denně regulovat maximální ceny paliv

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Vláda schválila na příští rok deficit 386 miliard

Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.