Štrasburk/Brusel - Mýtné pro nákladní automobily v zemích Evropské unie bude možná dražší. Europoslanci dnes rozhodli, že do jeho ceny budou moci země započítat i další náklady, například spojené s hlukem nebo znečištěním. Dosud země mohly do mýtného započítávat jen náklady na budování a udržování infrastruktury.
Země budou moci k mýtnému zakalkulovat dodatečné náklady, které by mohly dosahovat tří až čtyř eurocentů na kilometr (73 až 97 haléřů) v závislosti na druhu vozidla nebo typu silnice. Nyní se mýtné na silnicích většinou za kilometr pohybuje mezi 15 až 25 eurocenty (3,6 až 6,1 koruny).
„ČR má dva roky na to, aby implementovala toto nařízení do českého právního řádu, nicméně nepředpokládáme, že bychom v následujících dnech, měsících a i letech tento příplatek aplikovali,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. A doplnil: „Jsou tady úvahy o rozšíření mýtného systému, potřebujeme zkrátka v tuto chvíli provést nějakou analýzu, zda český trh ještě další zdražení unese.“
Martin Felix, mluvčí sdružení Česmad Bohemia
„Podle nás je to velice nešťastné rozhodnutí. Obecně lze říci, že Evropa si tímto rozhodnutím podřezává pod sebou větev, protože se stane zcela nekonkurenceschopnou. Zdraží se veškerá doprava, veškeré náklady. Postihne to především malé živnostníky a malé podnikatele, kteří zaměstnávají většinu obyvatelstva.“
Slabin v celé ekologické směrnici je podle dopravců hned několik. Regulace mýtem podle nich dlouhodobě nesnižuje průjezdnost vytížených oblastí, řidiči si také můžou kvůli vyšší sazbě hledat objízdné trasy, kde může být dopad na přírodu ještě větší.
Dopravci: Zákon umožní křížové financování dopravy
„Další problém, který v tom vidíme, je, že by tento zákon umožnil křížové financování dopravy, znamená to tedy, že se vybrané peníze nebudou vracet zpátky do silniční infrastruktury, ale mohou se použít na podporu dalších méně efektivních druhů dopravy, případně se ztratí ve státních rozpočtech úplně,“ vysvětlil mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Podle ministerstva se to ale dá řešit formou zpětných dotací nebo dohodou o účelovém použití vybraných prostředků. Konkrétní výše příplatku a způsob jejich stanovení se v českých podmínkách budou teprve řešit.
Poté, co směrnici schválili europoslanci, ji ještě budou muset potvrdit i samotné členské země EU. To by však měla být jen formalita. Až se tak stane, zemím unie začne běžet dvouletá doba na převedení normy do národní legislativy a opatření vstoupí v platnost.
