Brusel/Lisabon – V Evropě už zase sílí obavy z dluhů a z reakce trhů na ně. Na novou vlnu nervozity a hypotetických spekulací zadělala dnešní aukce dluhopisů v Portugalsku a zítřejší ve Španělsku a Itálii. Evropská komise se snaží nejistotu rozptýlit, a přišla proto s novými návrhy na posílení eurozóny a jejích nástrojů pro boj s tlaky finančních trhů. Ve hře je třeba navýšení úvěrové kapacity záchranného fondu unie, do kurzu se znovu vrací i otázka jednotných eurobondů.
Aukce portugalských dluhopisů dopadla navzdory očekáváním dobře. Země dnes prodala dluhopisy v celkové hodnotě přesahující 1,2 miliardy eur. Díky pomoci Evropské centrální banky z uplynulých dnů se mírně podařilo srazit i požadované úroky - na 6,716 procenta.
David Marek, ekonom Patria Finance
„Aktuální výše výnosu u státních dluhopisů je taková, že nezajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí Portugalska. Výnosy jsou zkrátka příliš vysoké.“
Přesto první dražba v letošním roce ekonomům vrásky z tváře nezahnala. „Portugalský problém to až tak úplně neřeší. Ačkoliv Portugalsko prodalo dluhopisy, tak požadované výnosy jsou stále velmi vysoké,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. Požadované výnosy z dluhopisů se totiž stále těsně blíží 7 procentům, které portugalská vláda před časem označila za hranici udržitelnosti.
„Tato aukce ukázala, že je v tuto chvíli Portugalsko stále schopné vstupovat na finanční trhy. Ale debata pravděpodobně dál zůstane zaměřená na otázky dluhové udržitelnosti,“ podtrhl ekonom ING Paolo Pizzoli. Portugalsko přitom podobně jako Irsko nebo Řecko porušuje Pakt stability a růstu. Jeho dluh totiž přesahuje 80 procent hrubého domácího produktu, zatímco pakt požaduje maximálně 60 procent. Deficit v roce 2010 se podařilo srazit pod 7,3 procenta. „Já se domnívám, že Portugalsko o pomoc požádá,“ dodal Brychta.
Jaroslav Brychta, analytik
„Nákaza už se do Španělska šíří. Španělsko platí za desetileté dluhopisy přes 5,5 procenta.“
Evropská unie se přitom obává také o osud Španělska a Itálie - ty mají dluhopisy dražit zítra. Přes ujištění, že Portugalsko pomoc nepotřebuje, v Evropě sílí tlaky na to, aby ji přijalo. Někteří politici se totiž obávají toho, že by váhání Portugalska s pomocí mohlo ohrozit právě sousední Španělsko. Jeho záchrana by přitom byla pro Evropskou unii nesmírně náročná. Španělsko je totiž čtvrtou největší zemí eurozóny a tvoří zhruba 10 procent její ekonomiky. Právě navýšením záchranného fondu chce poslat komise finančním trhům jasnou zprávu, že ani velké Španělsko by padnout nenechala.
K posílení úvěrové kapacity záchranného fondu vyzval eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Ministři financí eurozóny by o této otázce měli jednat příští týden a očekává se, že by mohli navýšení skutečné kapacity ze současných 250 miliard eur na plných 440 miliard schválit. Konečné rozhodnutí by pak mělo padnout počátkem února. Doposud přitom komise diskusi o navýšení prostředků v záchranném fondu odmítala. Obávala se totiž, že by to vyslalo trhům negativní signál, že pomoc potřebují velké země jako právě Španělsko nebo Itálie.
„Musíme přezkoumat všechny možnosti pro velikost a rozsah působnosti naší finanční pojistky,“ zdůraznil Rehn. Upozornil rovněž, že Evropa potřebuje strukturální reformy, které podpoří tvorbu pracovních míst a zajistí udržitelnost veřejného dluhu. Evropské země navíc budou muset podle Bruselu dál šetřit, aby posílily udržitelnost svých veřejných financí. Některé budou muset dokonce dál zvyšovat daně.
Přispět do záchranného fondu by mohly i banky
Ve svém interním dokumentu dnes Evropská komise rovněž uvedla, že by potřebné finance do stabilizačního mechanismu mohla přinést i jednorázová daň uvalená na banky. Zdanění by mohlo vynést až 50 miliard eur, které by unie mohla použít právě na sanaci svých zadlužených členů.
Evropská komise se zároveň začíná stavět příznivěji k otázce emise společných evropských dluhopisů, za které by ručily všechny země unie. I tuto myšlenku dříve striktně odmítala. Teď se snaží najít konsensus mezi nejvýznamnějšími hráči evropské politiky. Podle jednoho z návrhů by mohly eurobondy financovat až 60 procent dluhu každé země. To by mělo zadluženým zemím umožnit získat potřebné finance mnohem levněji než nyní.
