Kyjev – V Kyjevě začínají jednání mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Ukrajinou, která chce po fondu půjčku 15 miliard dolarů (asi 287 miliard korun). Zemi podle analytiků při jednání výrazně uškodí účet na sedm miliard dolarů (asi 134 miliard korun), který jí za neodebraný plyn předložilo Rusko.
Rozhovory s měnovým fondem byly naplánovány dávno předtím, než Rusové ukrajinskému plynárenskému koncernu Naftogaz účet za plyn předložili. Sedm miliard dolarů, které chce po Ukrajině Rusko, by byly nad rámec devíti miliard dolarů (asi 172 miliard korun), což je zahraniční dluh, který má Ukrajina splatit už letos.
Experti tvrdí, že nečekaná platba může činitele v Kyjevě přinutit, aby byli při jednání s MMF vstřícnější. Patrně je také donutí neodmítat úsporná opatření, které bude MMF pravděpodobně vyžadovat.
Účet, který Rusko Ukrajině předložilo, je za plyn, který Ukrajina nikdy neodebrala. Zaplatit jej ale zřejmě bude muset, protože měla odběr plynu dohodnutý podle podmínek, kterým se říká „take or pay“ (ber, nebo zaplať). To znamená, že odběratel se předem smluvně zaváže k odběru určitého objemu suroviny. Pokud jej neodebere, musí jej i tak zaplatit.
MMF si bude klást podmínky
Přijetí tvrdých požadavků měnového fondu může mít pro ukrajinskou vládu politické dopady dlouhodobějšího charakteru. „MMF bude zřejmě vyžadovat značné fiskální úspory, zvýšení cen plynu a liberalizaci devizového trhu jako minimální cenu za dohodu,“ řekl analytik finančního ústavu Standard Bank Timothy Ash.
Případná dohoda o novém programu bude podle něj obsahovat splnění požadavků, které chtěl MMF vidět už v minulosti. Kyjev zřejmě nemůže příliš spoléhat na to, že uvidí významnější částku dřív, než ukáže vůli řídit se dohodou. „Ukrajině se najednou vyjednávací prostor neuvěřitelně zmenšil,“ myslí si Ash.
MMF přestal před dvěma lety zemi půjčovat
Ukrajina má s MMF už z dřívějška dohodnutý úvěrový rámec do 15 miliard dolarů, MMF ale na začátku roku 2011 přestal zemi půjčovat. Vláda premiéra Mykoly Azarova tehdy odmítla přistoupit na požadavek, aby zvýšila ceny plynu a topení pro domácnosti. Kyjev tyto ceny výrazně dotuje ze státního rozpočtu, což je pro měnový fond nepřijatelné v situaci, kdy země nemá peníze a žádá o úvěr.
