UBS kvůli úvěrové krizi odepíše čtyři miliardy CHF a změní

Curych - Největší švýcarská bankovní skupina UBS odepíše z hodnoty vlastněných dluhopisů a dalších aktiv čtyři miliardy švýcarských franků (67 miliard Kč) a vykáže za třetí čtvrtletí první čtvrtletní ztrátu za devět let. Banka také sdělila, že vymění část nejvyššího managementu a zruší 1500 pracovních míst. UBS se tak stává dosud největší obětí problémů na globálním trhu úvěrů, plynoucí z krize na americkém trhu hypoték.

Odpisy v důsledku úvěrové krize u UBS výrazně přesahují rozsah podobných potíží u jiných bank. UBS bude mít kvůli odpisům ve třetím čtvrtletí ztrátu 600-800 milionů CHF. Rušení pracovních míst se bude podle banky týkat divize investičního bankovnictví, kde se problémy koncentrují.
    Ze své funkce kvůli vysokým odpisům odejde šéf divize investičního bankovnictví Huw Jenkins, který v posledních letech řídil expanzi této součásti a dovedl ji do první světové pětky ve svém oboru. Další obětí bude finanční ředitel celé skupiny Clive Standish. Kontrolu nad investiční bankou převezme generální ředitel UBS Marcel Rohner, který teprve v červenci po zjištění ztrát u specializovaného fondu banky nahradil tehdejšího šéfa Petera Wuffliho.
    Wuffli vedl banku k široce založené expanzi mimo její tradiční základnu privátního bankovnictví a správy majetku. Zejména se soustředil na rychlé budování aktivit na americkém trhu. Dnešní změna by podle některých pozorovatelů mohla naznačovat, že banka by mohla opustit strategii zaměřenou stále více na investiční bankovnictví.
    Světoví investoři se obávají, že s uzavíráním účtů za bouřlivé třetí čtvrtletí by ztráty kvůli úvěrovým problémům mohly hlásit i další banky. Obavy o zdraví bankovního systému v důsledku hypoteční krize v USA vyvolaly zejména v srpnu na finančních trzích prudké otřesy, proti nimž musely centrální banky světa zasahovat uvolňováním výrazně zvýšeného množství krátkodobých úvěrů. Krize hypoték vedla k rozšíření nedůvěry mezi bankami, které tak přestaly být ochotny poskytovat úvěry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna schválila program schůze k rozpočtové novele

Sněmovna schválila program schůze k rozpočtové novele, kterou se poslanci v úterý zabývali. Stalo se tak zhruba po deseti hodinách opoziční kritiky. Koalice návrhy opozice na doplňky programu odmítla. Novelu vetoval prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 3 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 5 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.