Tuzemské banky a spořitelny loni dosáhly rekordního zisku

Bankám a spořitelnám v Česku v roce 2022 stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 32,3 miliardy na 102,64 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Podle ní jde o rekordní sumu. Aktiva bank činila ke konci roku 8,907 bilionu korun, což je o 384 miliard více než na konci roku. Předběžné výsledky ČNB zveřejnila již počátkem února, podle nich tuzemské banky v roce 2022 vytvořily čistý zisk 104,1 miliardy Kč.

Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl loni meziročně o 49,2 miliardy na 233,6 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim zvýšily o 246,3 miliardy na 430,9 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim stouply o 4,2 miliardy na 52,6 miliardy korun.

Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal hranici sto miliard korun. Banky v loňském roce těžily podle analytiků z vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti inflaci a kvůli inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby.

České spořitelně loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 42,2 procenta na 20,2 miliardy korun. Čistý zisk skupiny ČSOB loni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy korun. Čistý zisk Komerční banky se zvýšil o 37,9 procenta na 17,6 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v loňském roce čistý zisk 8,22 miliardy korun, meziročně o 21 procent více. Raiffeisenbank zvýšila čistý zisk o 61 procent na 7,54 miliardy korun. Zisk Monety Money Bank vzrostl o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun.

Největší bankovní domy budou od letošního roku platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň z mimořádných zisků se vztahuje až k ziskům za letošní rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
10:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 8 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 16:37

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...