Turistická sezona právě vrcholí. Agentura CzechTourism věří, že se počet turistů, kteří navštíví Česko a stráví tu minimálně jednu noc, přehoupne vůbec poprvé přes 22 milionů. Nejvíc lidí přijíždí tradičně z Německa, zájem o české památky ale roste mezi obyvateli Číny. Jejich počty se rok od roku zvyšují o desítky procent a už nyní čínští turisté svým počtem přeskočili ty z Ruska nebo Spojených států.
Počet čínských turistů, kteří navštíví Česko, se v porovnání s ostatními národy zvyšuje nejrychlejším tempem a letos jich podle odhadů opět přibude. Je už téměř stejná pravděpodobnost, že Češi na ulici narazí na turistu ze Slovenska jako na toho z Číny.
Jenže takový příval asijských turistů znamená i úplně nové situace. Asociace hotelů a restaurací České republiky dokonce nedávno vydala publikaci s názvem Specifika čínské klientely. Je volně ke stažení a píše se v ní například, že čínští turisté často odmítají pokoje s číslem 4, bývají totiž pověrčiví a tato číslovka se v čínštině vyslovuje podobně jako smrt.
Čínská turistika je často organizovaná a intenzivní, turisté se v průměru zdrží asi dva a půl dne. „Některá místa se kvůli tomu dostávají do velkého napětí, ať už je to Český Krumlov, nebo některá místa v Praze. Protože když se tam nahrne velký dav najednou, tak to pro ostatní turisty není příjemné,“ upozornil Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR.
Na čínském turismu vydělává například Šuangjie Ye, který žije v Praze už 22 let. Před třemi lety si začal vydělávat focením svých krajanů, kteří tráví dovolenou v Praze. Ti se chtějí nejčastěji fotit na klasických historických místech, jako je Pražský hrad, Karlův most nebo Staroměstské náměstí.
Klienty má hlavně mezi mladými, výjimkou nejsou ani svatebčané. Šuangjie Ye odhaduje, že tento rok nafotí až 300 skupin.
Turismus zaměstnává statisíce lidí
Nejnavštěvovanějším místem v zemi je jednoznačně Pražský hrad, kam každý rok zamíří skoro dva a půl milionu lidí. Hned za ním se drží Lanová dráha na Petřín a pražská zoologická zahrada. Čtvrtým nejoblíbenějším místem je ostravská Dolní oblast, první pětici uzavírá akvapark v Čestlicích. Hned za ním je Aqualand Moravia blízko novomlýnských nádrží.
Turisté v Česku ročně utratí 292 miliard korun. To znamená, že turismus tvoří téměř tři procenta hrubého domácího produktu a v celém Česku zaměstnává přes 238 tisíc lidí.
Většina evropských turistů ale přece jen dává přednost dovolené ve své vlastní zemi, jak ukázala data statistického úřadu Evropské unie Eurostat.
Starostové řeší parkování i odpadky turistů
Cestovní ruch je ale zároveň zátěží pro starousedlíky i přírodu. Starostové řeší problémy s černými skládkami i hlukem. Na parkování si stěžují například na Pustevnách v Beskydech, kam denně přijíždí zhruba pět stovek aut a někdy až 20 tisíc lidí. Když kapacita míst nestačí, turisté parkují všude, kde se dá. Proto ještě v létě pořídí místní před Pustevny závoru.
„Řešíme dvě varianty. Zaprvé že bychom to stávající parkoviště uzavřeli a zprovoznili rezervační systém, kdy by si lidé přes internet rezervovali místa. Druhá varianta je záchytné parkoviště se zajištěním kyvadlové dopravy,“ přemítá starosta obce Prostřední Bečva Radim Gálik (nez.).
V Týnci nad Sázavou, kam turisté míří za památkami, cyklostezkami nebo k řece, teď staví nový dopravní terminál, který propojí autobusovou a vlakovou dopravu.
A třeba Karlštejn zavedl mobilní aplikaci, která informuje turisty i místní o ubytování, kulturních akcích nebo dopravě. „Je pravda, že konfliktů s lidmi přibývá. Mám pocit, že lidé jsou podrážděnější a v turismu se to projevuje ve velké míře,“ popisuje Lukáš Kunst, kastelán hradu Karlštejn, který patří mezi vůbec nejnavštěvovanější památky.
Městys Karlštejn kvůli množství lidí zavede od příštího roku nové dopravní značení, které omezí vjezd na pěší zónu.
Lidé míří i na neobvyklá místa
Požadavky turistů se obecně mění. Dnes už jim nestačí jen památky, vyhledávají proto netradiční zážitky, v Praze to je kupříkladu Muzeum smyslů, kde sází třeba na atraktivní prezentaci na sociálních sítích. Na základě fotografií ze sítí míří lidé i na místa, kde s turismem dosud neměli velkou zkušenost.
„Pro starostu to potom znamená obrovskou zátěž. Vznikají černá parkoviště, rozšiřují se cesty přes soukromé pozemky, on to musí koordinovat se zemědělci,“ popisuje novou situaci ředitel Asociace moderně komunikujících občanů a starostů František Brož.
Že ne vždy je rozmach turismu tou nejlepší zprávou pro všechny, ví už i v Praze. Aktuálně trpí třeba slavná pražská Lennonova zeď. Na to, že se malby v jejím okolí vymkly z rukou, si stěžují i místní obyvatelé.
