Tržby obchodníků v březnu kvůli koronaviru klesly, dařilo se potravinám a e-shopům

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v březnu meziročně klesly o 8,9 procenta. V únoru o sedm procent rostly. Důvodem březnového poklesu jsou vládní opatření kvůli koronaviru, informoval Český statistický úřad. Stát bude kupovat do svých rezerv sušené mléko, rozhodla vláda.

Kvůli koronavirové epidemii byly prodejny s převážně nepotravinářským zbožím část měsíce zavřeny nebo měly omezený provoz. 

„Největší pokles zaznamenaly prodejny oděvů a obuvi, jejichž tržby klesly téměř o 65 procent, prodejnám s výrobky pro sport a rekreaci klesly tržby téměř o polovinu,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. V obchodech s počítači a komunikačním zařízením klesl prodej téměř o 30 procent, tržby v prodejnách s potřebami pro domácnost se snížily o 22 procent.

Naopak tržby internetového a zásilkového prodeje se zvýšily o pětinu, v prodejnách s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím byly meziročně vyšší přibližně o devět procent. „Už zmiňovaný celkový růst tržeb za potraviny připadl zcela na nespecializované prodejny,“ uvedli statistici. Nespecializované prodejny potravin zaznamenaly růst tržeb o více než pět procent, ve specializovaných obchodech s potravinami ale klesly prodeje zhruba o 17 procent.

Po očištění o kalendářní vlivy se maloobchodní tržby v březnu meziročně snížily o 9,3 procenta, meziměsíčně klesly o 12,2 procenta.

Pokles tržeb obchodníků s motorovými vozidly pak v březnu výrazně zrychlil. Meziroční prodeje byly nižší o 29,5 procenta, v únoru byl pokles necelá čtyři procenta. Tržby za opravy aut klesly o 26,5 procenta, za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů pak o více než 30 procent.

Propad větší, než se čekalo

„Maloobchodní tržby bez automobilů se v březnu meziročně propadly ještě více, než čekal trh, a to o devět procent, namísto očekávaných sedmi procent,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

„Citelně ale poklesly i prodeje motorových vozidel, což už ale naznačovaly jejich březnové registrace, které meziročně propadly o 36 %. To byl však trend pozorovaný v řadě zemí a dubnové hodnoty budou výrazně horší. Například už zveřejněné dubnové nové registrace automobilů v Itálii či Spojeném království propadly meziročně o 98 %,“ dodává.

Maloobchodní tržby (očištěno o kalendářní vlivy, v % meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

V Česku se prodej nových osobních aut v dubnu kvůli opatřením proti koronaviru i celkově nižší poptávce propadl o 53 procent na 10 679 vozů. Za celkem čtyři měsíce tak trh klesl o 26,3 procenta na 60 873 prodaných automobilů, jak vyplývá z nejnovějších údajů Svazu dovozců automobilů.

Pokles se dotkl všech segmentů a provedení vozidel s výjimkou osobních aut s elektrickým a hybridním pohonem, jejichž registrace kvůli tlaku na automobilky prostřednictvím zpřísněných emisních limitů meziročně vzrostly.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka lidé přestávají utrácet a odkládají dražší nákupy. „Situace se zlepší až ve chvíli, kdy lidé získají víru v lepší budoucnost. K tomu napomáhá rozvolňování restriktivních opatření,“ říká Křeček. 

S tím souhlasí i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Také podle něho lze čekat, že maloobchodní tržby zůstanou meziročně v záporu i v dalších měsících právě i kvůli tomu, že spotřebitelé budou teď při svých výdajích opatrnější kvůli nejistotám ohledně své finanční situace.

Analytici se shodují, že to nejhorší teprve přijde v dubnových statistikách a květen pak ukáže, zda se ekonomika začíná znova stavět na nohy. Březen odráží totiž pouze propady tržeb způsobené restrikcemi v druhé polovině měsíce, duben byl však ovlivněn téměř celý, a meziroční propad tržeb tak bude o to citelnější a zhruba dvojnásobný.

„Ačkoli dnešní čísla odkrývají intenzitu ekonomického zpomalení z titulu restriktivních opatření proti šíření covidu-19, výrazné propady tržeb v případě uzavřených prodejen bylo možné očekávat a nejsou z tohoto pohledu až tak velkým překvapením. Podstatnější však nakonec budou čísla květnová, která ukáží, jak rychle se ekonomika vrací k normálu,“ dodává Seidler. 

Návrat do „normálu“ nebude hned po skončení restrikcí, říkají analytici

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je potřeba počítat také s tím, že při plném otevření ekonomiky nastane částečný kompenzační efekt, kdy lidé budou nakupovat zboží, které nemohli pořídit kvůli zavření obchodů.

„Takto však budou maloobchodníkům kompenzovat jen část ušlých tržeb, neboť například v případě zboží netrvanlivé povahy, třeba obědu v restauraci, není taková kompenzace příliš možná. Za celý letošní rok se pak tržby maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu a za předpokladu, že nenastane další závažná vlna šíření nákazy, budou pohybovat meziročně kolem úrovně minus jednoho procenta,“ dodává Kovanda.

Celkově však v červených číslech zůstane zřejmě maloobchod tak nejen v dubnu, ale zřejmě i v květnu, protože zákazníci s návratem do znovuotevřených prodejen nebudou pospíchat, míní analytik ČSOB Petr Dufek.

„Navíc část z nich už může zůstat u virtuálního nakupování, které má svoje nepochybné výhody,“ dodává.

Zákazníci v březnu a dubnu totiž dle očekávání přešli na internet, což potvrzují čísla i samotní prodejci a svědčí o tom i nárůst počtu e-shopů. Ten začal hned v druhé polovině března, spolu se zaváděním opatření proti šírení koronaviru, jak vyplynulo už dříve z dat společnosti Shoptet. Navíc podle ní prodejci, kteří si zařídili e-shop kvůli současnému stavu, už na internetu zůstanou. 

„Rostla jak návštěvnost našich webů napříč celou Evropou, tak i prodeje. V obecné rovině lze říci, že stále zažíváme druhou vánoční sezonu, byť jsou země, které vykazují růst ve stovkách procent, například Belgie, Řecko či Švédsko, takže výrazně překonávají i tu vánoční sezonu,“ potvrzuje například Radek Ondrášik, marketingový ředitel českého on-line prodejce parfémů firmy Notino.

Podle něho se ale také změnilo složení nákupního košíku. „Roste poptávka po produktech pro každodenní hygienu, tedy šampony, sprchové gely, mýdla, pleťovou kosmetiku. K nejvyššímu nárůstu dochází právě v této kategorii produktů, zde se bavíme mnohdy i o stovkách procent. U dalších produktů se v závislosti na kategorii růst pohybuje v rozmezí  mezi třiceti až osmdesáti procenty,“ dodává.

Návrat k dřívějšímu standardu v obchodě se zřejmě ani po odeznění současné vlny koronaviru a konci všech restrikcí zřejmě hned neodehraje, míní analytici. „V mezičase se totiž změní podmínky na trhu práce natolik, že ovlivní i kupní sílu tuzemských domácností. Doba rychle rostoucí spotřeby prozatím skončila. Jak rychle se vrátí, rozhodnou čísla z trhu práce v následujících měsících,“ říká Dufek.

Nezaměstnanost už růst začala, a očekávání budoucího růstu mezd naopak kleslo, připomíná ekonom Komerční banky Michal Brožka. „Takové prostředí bude rychlejší růst tržeb maloobchodu brzdit. Za celý letošní rok tak čekáme pokles maloobchodních tržeb o 5,3 procenta a v příštím roce růst o 3,8 procenta,“ konstatuje. 

Slábnoucí spotřeba domácností je podle něho také argumentem pro další snížení úrokových sazeb. Bankovní rada České národní banky bude o jejich nastavení jednat už ve čtvrtek a zveřejní také novou makroekonomickou prognózu.

Stát nakoupí do hmotných rezerv sušené mléko

Stát bude kupovat sušené mléko. Vláda jeho nákup už schválila. První dodávky by měly do skladů státních hmotných rezerv putovat během léta.

„V tuto chvíli je na evropském trhu přetlak mléka, protože jsou zavřené restaurace, gastroprovozy, všechny hotely, takže ten odbyt mléka poklesl. Stát si tak doplní rezervy v době, kdy cena mléka klesá,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). 

Vypsali jsme tendr na celkem 3 900 tun sušeného mléka, uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.  První tendr vypíšeme na konec května, druhý pak na červen, dodal. 

Madeta se tendru zúčastní se sušeným odstředěným mlékem, a to zhruba v objemu 800 tun. Naopak například skupina Agrofert nechtěla případný zájem svých mlékáren komentovat.

V posledních letech spotřeba mléka klesá. Nejvíc právě u sušeného a konzervovaného - asi o desetinu ročně. Loni tak průměrný Čech spotřeboval zhruba jeden a půl kilogramu.

Trh očekává, že ČNB sníží sazby

Jak už  v pondělí zmínil ekonom Seidler, očekává, že ČNB patrně  úrokové sazby sníží o půl procentního bodu. „To je nejen náš předpoklad, ale i konsensuální očekávání trhu,“ uvedl.  

Dodal, že přestože se tržní panika v posledních týdnech do jisté míry zmírnila a světové akciové trhy v průběhu dubna skončily opět v plusu o zhruba deset procent, ekonomická situace zůstává složitá a ČNB tak patrně bude pokračovat ve snižování sazeb.

„Ty by mohly ve čtvrtek poklesnout o dalších 50 bazických bodů a dostat se na úroveň půl procenta. Poté by ČNB mohla chvíli vyčkávat a ponechat sazby na této úrovni, nicméně v současné situaci je stále obtížnější si představit, že ČNB se sazbami dříve či později nedojde až na technickou nulu,“ dodal Seidler.

Obecně však podle něho platí, že rozhodnutí bankovní rady bude opět spíše o obecném pohledu na to, jak by měla centrální banka na současnou mimořádnou situaci reagovat, než o pohledu na budoucí inflaci. „Nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje, stejně tak vývoje inflace v měnovém horizontu, zůstává velmi vysoká a tradiční cílování inflace jde tak nyní stranou,“ upozoronil ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled