Česká národní banka očekává recesi. Výrazně snížila základní úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek jednomyslně rozhodla o snížení základní úrokové sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. ČNB čeká silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek roku.

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by to podpořit zotavování ekonomiky.

Na tiskové konferenci to po čtvrtečním jednání rady uvedli viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub. Dodali, že všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata, kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady. 

Nidetzký upozornil na to, že v současné situaci se mění údaje tak rychle, že konkrétní čísla o možném vývoji ekonomiky nejsou přínosná.

Velmi dobře ale můžeme predikovat směr, který je nyní důležitější než čísla. A česká ekonomika vstoupí do období recese. Když se podívám na výhled růstu ekonomiky, tak na druhé čtvrtletí je to minus čtyři procenta.
Tomáš Nidetzký
viceguvernér ČNB

Podle Holuba je nyní v případě úrokových sazeb ČNB předčasné odhadovat, zda se dostanou až k nulové hranici. „Je třeba brát v potaz kurz koruny, který působí tím správným směrem. Ekonomiku budou podporovat i rozpočtová politika a propad světových cen ropy. Tenhle balík umožní ekonomice se zotavovat po zrušení karanténních opatření,“ uvedl na dotaz agentury ČTK.

Do té doby ovšem podle něj bude vliv všech opatření makroekonomické podpory omezený kvůli tomu, že je v ekonomice omezená poptávka. „Pak to ale bude působit proti tomu, aby ekonomika zabředla do dlouhodobé recese,“ dodal.  

Nahrávám video

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení.  

Zároveň se ve čtvrtek bankovní rada rozhodla snížit od letošního 1. dubna rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento z 1,75 procenta. V důsledku pandemie totiž podle ČNB nastane útlum ekonomické aktivity, který se s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank. „Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku tak pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplaty dividend,“ uvedl Nidetzký.

ČNB také očekává, že vedle bank se také pojišťovny a penzijní společnosti zdrží výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost.

Snížení bylo větší, než analytici čekali

„Nadále však platí, že samotné snížení úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane nadále ve hře debata o dalším snížení úroků. „Pomyslnou alfou a omegou pro další kroky centrální banky bude dění okolo koronaviru a jeho dopadů na českou ekonomiku,“ uvedl.

Podle partnera poradenské společnosti Moore CZ Petra Kymličky budou mít opatření ČNB pozitivní vliv jen na některé firmy, a to ještě se zpožděním. „Řada firem navíc dramaticky omezila investice, což dopad tohoto kroku ČNB dále redukuje. Co je však opravdu potřeba a co bude fungovat, jsou okamžitá, přímá a konkrétní opatření, zejména pomoc při zajištění financování ve spolupráci s komerčními bankami. Každý den je pro firmy i živnostníky cenný,“ uvedl.

„Jde o poměrně razantní akci, jelikož trh počítal s redukcí o půl procentního bodu,“ uvedl analytik Cyrrusu Tomáše Pfeiler. Spolu s ostatními opatřeními, jako jsou například nákupy vládních dluhopisů, pomůže tuzemská centrální banka uvolnit měnové podmínky, což se ve střednědobém horizontu podepíše i na oživení ekonomické aktivity. 

Bankovní rada České národní banky naposledy snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta v pondělí 16. března, a to na mimořádném jednání. Cílem bylo zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti, stejně jako teď.

Po tomto kroku česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27 korun za euro. 

Na čtvrteční rozhodnutí ČNB kurz koruny podle Radima Krejčího z WOOD & Company v podstatě vůbec nezareagoval. Zásadní pohyb ale podle něj přišel až při tiskové konferenci ČNB. „Tomáš Nidetzký avizoval ochotu bankovní rady tlumit excesivní výkyvy kurzu koruny. To zapůsobilo na korunu jako jistá verbální intervence a česká měna posílila skokově o 20 haléřů na 27,23 Kč za euro,“ uvedl. Dodal ale, že posílení je omezeno avizovaným dalším snižováním sazeb ČNB.

Česká měna nakonec ve čtvrtek opět posílila, a smazala tak velkou část ztrát nasbíraných od začátku minulého týdne. Koruna k euru posílila k 17:00 oproti předchozímu závěru o 36 haléřů na 27,20 Kč/EUR a k dolaru o 75 haléřů na 24,68 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 10 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.