Praha – Premiérem odhadované zvýšení cen elektřiny v ČR až o 30 procent během deseti let kvůli odstavení německého jádra může být vzhledem k rychle se měnícím podmínkám na trhu ještě střízlivý odhad. Myslí si to analytik společnost Cyrrus Marek Hatlapatka, který v pořadu Hydepark odpovídal divákům na otázky ohledně Nečasovy prognózy. Hatlapatka upozornil na to, že například základní ceny energie v Evropě vzrostly za pouhé dva měsíce o deset procent vlivem havárie v japonské Fukušimě. Činit podobné odhady vývoje cen na několik let dopředu je podle Hatlapatky zejména v energetice odvážné, ale výrazné změny na sousedním německém trhu se během dekády musí nutně projevit také u nás. Průměrné zvýšení cen elektřiny o 2,5 procenta za rok navíc může být i optimistický odhad, míní analytik.
Závazek německé koalice odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny je dobrou zprávou pro ekologické organizace, pro domácí splátce energie však už výrazně horší. Pokud Česká republika neučiní výraznější kroky, nemine ji podle premiéra Nečase ve stejném období až třetinové zvýšení cen elektřiny. Výrok během návštěvy saského zemského premiéra vyzněl jako varování, nemusí však jít o nejhorší možný scénář. „Pokud by cena vzrostla o 30 procent během 10 let, tak by to ve skutečnosti bylo ještě velice dobré. Znamenalo by to průměrně nějaký 2,5procentní nárůst cen ročně. Já se obávám, že ta skutečnost může být ještě horší,“ uvedl Hatlapatka.
K rozhodnutí skoncovat s německým jádrem přinutily vládu v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou události ve Fukušimě. Unikající radiace v tisíce kilometrů vzdáleném Japonsku však kromě svědomí německých státníků dokázaly zahýbat zejména trhy s energií. I proto je podle Hatlapatky těžké dynamický vývoj cen odhadovat na více let dopředu. „Ceny elektřiny na burze nyní vzrostly o deset procent za pouhé dva měsíce. Pokud ten nárůst bude 30 procent, takový nárůst by podle mě byl i bez německého rozhodnutí.“
Na německý trh nám nezbývá než cenově reagovat
Řadu lidí pobuřuje fakt, proč Česká republika musí nutně kopírovat ceny energie v Německu. Podle Hatlapatky jde o daň za sousedství s nejsilnější ekonomikou v Evropě. Na ceny má navíc zásadní vliv obchodování na mezinárodních trzích s energiemi. „Pražská burza kopíruje vývoj v Německu, pokud by cena elektřiny v Praze byla výrazně větší, pro obchodníky není nic jednoduššího než tu elektřinu vzít a vyvézt do Německa. Žijeme ve státě, který je malý a má vedle sebe velkého hráče,“ říká analytik.
Konec německých jaderných elektráren by teoreticky mohl znamenat větší poptávku Němců po české elektřině a tím i peněžní kompenzaci pro ČEZ, právě srovnatelné ceny na obou trzích však tuto výhodu smazávají. V Německu je po odstavení nutné tu potřebu zajistit jinými zdroji, především plynovými a uhelnými, což je samozřejmě dražší provoz než jádro. ČEZ na tom vývozu může trochu vydělat, ale v současnosti nejsou žádné páky, aby cena u nás byla jiná než v Německu.
