Třetina domácností v době pandemie přišla o část příjmu, ukazuje průzkum

Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celou tuzemskou ekonomiku. Každá třetí česká domácnost přišla o jeden, či část z příjmů a čtyři procenta domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Vyplývá to z průzkumu, který České bankovní asociace uskutečnila počátkem srpna mezi 1100 respondenty.

Řada českých domácností podle průzkumu přišla o jeden (devět procent), či část (26 procent) z příjmů celé domácnosti. Naopak 60 procent dotázaných deklaruje, že krizi ustálo a o příjmy své domácnosti nepřišlo.

Příjmy domácností behěm pandemie
Zdroj: ČBA

„Jedním z vysvětlení je státní podpora například v podobě kurzarbeitu, která firmám pomohla udržet zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i samotní lidé, kteří si v dobrých časech tvořili rezervy. Otázkou však je, co s nezaměstnaností udělá podzim a ukončení státních subvencí,“ uvedla poradkyně asociace pro finanční vzdělávání Helena Brychová.

Vychází přitom z jarního průzkumu, podle kterého si finanční rezervu tvořilo 76 procent Čechů.

Nahrávám video
Brífink České bankovní asociace k finančním dopadům koronakrize na české domácnosti
Zdroj: ČT24

Češi se během pandemie chovali racionálně a nadpoloviční většina z nich učinila v rámci své domácnosti opatření, která měla pomoci jejich rodinnému rozpočtu. Jedním z nejčastějších bylo omezení běžné spotřeby (38 procent) a následně odklad větších nákupů (32 procent). To nepřímo potvrzuje i statistika ČNB, podle které domácnosti šetřily a jejich vklady v bankách rostly.

„Nové úvěry na bydlení i spotřebu se však paradoxně ,chovaly‘, jako by žádná pandemie nebyla. Vysvětlení je jednoduché, velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušená daň z převodu nemovitosti. Koupě domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal,“ upozornil hlavní poradce asociace Vladimír Staňura.

Úvěry během pandemie
Zdroj: ČBA

V menší míře lidé využili také příspěvky připravené vládou v rámci pomoci OSVČ (ošetřovné, kompenzační bonus, přímá podpora) nebo možnosti si odložit splátky úvěru (sedm procent), kterou banky od počátku vyhlášení nouzového stavu svým klientům umožňovaly.

„Všem dlužníkům s povoleným odkladem splátek doporučuji zamyslet se nad svým rozpočtem a připravit se na obnovení splátek. Dlužníci, kteří mohou splácet i přes povolený odklad, by tak měli učinit. Chybou by bylo věnovat volné peníze na letní radovánky a pozapomenout na riziko právního a exekučního vymáhání v případě nesplácení půjček po ukončení odkladů,“ řekl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Nahrávám video
Události: Domácnosti chudnou
Zdroj: ČT24

Většina Čechů kvůli pandemii bude více o financích přemýšlet, i případně spořit

Pandemická situace se určitým způsobem promítla i do smýšlení většiny Čechů (66 procent). Ti o svých financích chtějí do budoucna více přemýšlet, případně si i více spořit. Více než třetina dotázaných však deklaruje, že pandemie jejich způsob uvažování o financích nijak neovlivnila.

„Vzhledem k prognózám vývoje ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli,“ uzavřela Brychová.

Reakce českých domácností na pandemii
Zdroj: ČBA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...