Tesco se možná stáhne ze střední Evropy, včetně Česka

Bratislava - Tesco v rámci svého ozdravného plánu zvažuje podle slovenského listu Sme odchod z některých zemí střední Evropy. A to včetně Česka, Slovenska nebo třeba Maďarska. Sama britská maloobchodní společnost ovšem tyto informace nepotvrdila.

„Slovenské aktivity Teska se mohou prodávat v balíku spolu s Maďarskem, Českem a možná Polskem. Druhý scénář je prodej celých sítí v jednotlivých státech,“ citoval deník nejmenovaného britského investora, který má být obeznámen s ozdravným plánem řetězce. Ten nevyloučil ani možnost, že na Slovensku Tesco zůstane, ovšem prodá některá svá aktiva.

Tuzemské Tesco už ozdravným plánem prochází

Tesco prý mělo zkoumat, jestli by se našel zájemce o jeho středoevropská aktiva. „Žádné rozhodnutí zatím učiněno nebylo,“ uvedl zdroj. Už na začátku tohoto roku přitom česká odnož Teska potvrdila uzavření hypermarketu v Ústí nad Labem a pražského supermarketu ve Smíchovské tržnici. A tuzemské odbory se obávají i dalšího propouštění.

  • Samotný řetězec se však k zmiňovaným informacím nevyjádřil. „Nebudeme komentovat spekulace,“ prohlásil jen mluvčí firmy Matt Francis.

„Požadujeme jasné informace a odpovědi, jak se nás situace po skandálu v Anglii dotkne. Co to znamená pro zaměstnance v České republice a na Slovensku. Ústecké a pražské Tesco mohou být jen prvním signálem, i když jsme v černých číslech,“ říkal už v lednu zástupce odborových organizací Tesco Ivan Předinský. 

„Mluvit o převzetí je předčasné. Ještě ani nevíme, jestli Tesco odejde. Ale daří se Kauflandu, Lidlu, Ahodlu. Možná, že někteří z těchto obchodníků by sáhli po prodejnách Tesco jako to bylo v případě, kdy odcházel Spar a prodejny vlastně přešly pod Ahold. Myslím si, že v tomto ohledu by český zákazník nestrádal,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen.

Úsporná opatření zavádí Tesco zejména v Británii. Chce se tak vyrovnat s poklesem cen a odlivem zákazníků. Ozdravný plán má firmě pomoci ukončit roky ztrát podílu na trhu a vyrovnat se s problémy, které jí způsobil finanční skandál kolem nadhodnocování zisků. Společnost začátkem roku oznámila, že v Británii uzavře 43 ztrátových prodejen a současně se zbaví některých aktiv.

České Tesco má zhruba 14 000 zaměstnanců, na Slovensku pak firma zaměstnává kolem desítky tisíc lidí. Odbory české divize řetězce v reakci na plán firmy uzavřít dvě prodejny v lednu vyhlásily stávkovou pohotovost. Tu však odvolaly poté, co se se společností dohodly, že zaměstnanci uzavíraného hypermarketu v Ústí nad Labem, kteří opustí firmu, dostanou vyšší odstupné a mimořádnou odměnu.

Tesco v ČR
Zdroj: ČT24

Obchodní řetězce v ČR 

Řetězce velkoplošných maloobchodních prodejen (tedy supermarketů, hypermarketů a diskontních prodejen) se v Česku v posledních letech koncentrují do vlastnictví několika zahraničních firem.

Z Česka již odešla řada řetězců, například v roce 2005 rakouský Julius Meinl (prodejny získal nizozemský Ahold), poté francouzský Carrefour a německá Edeka (obchody získalo britské Tesco). V roce 2007 opustila tuzemský trh belgická Delvita a v roce 2008 Plus Discount (prodejny převzala německá Rewe, která provozuje Billu a Penny Market). Šestým velkým řetězcem, který z Česka odchází, se stal Interspar.

Podle dostupných údajů je nyní největší maloobchodní skupinou na českém trhu německá firma Schwarz s prodejnami Kaufland a Lidl.

Tržby českých řetězců (v mld. Kč bez DPH)

  • Kaufland Česká republika 45,4
  • Tesco Stores ČR 44,0
  • Ahold Czech Republic 40,5
  • Makro Cash & Carry ČR 30,4
  • Penny Market 29,9
  • Globus ČR 24,2
  • Lidl Česká republika 23,4
  • Billa 20,5
  • Geco 17,3
  • SPAR ČOS 13,2

Pořadí je založeno na dostupných účetních uzávěrkách, období se ale liší (2011-2013), žebříček je proto třeba brát jako orientační.

Zdroj: Incoma GfK, Zboží & Prodej

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 40 mminutami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, zaslala kvůli tomu i dopis českým úřadům. Opozice tento Babišův krok považuje za nedostatečný.
15:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 7 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 12 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled