Tallinn – Od 1. ledna se Estonsko stalo 17. členem eurozóny. A spolu s tím vyvstala také otázka, co s nepotřebnými starými korunami. Estonsko o jejich využití rozhodlo vskutku racionálně. Vyrobí z nich papírové brikety, které se spálí, čímž se ohřeje voda v teplárně Iru. Ta zásobuje teplem některé čtvrti hlavního města země - Tallinnu.
„Estonské koruny, které jsme posbírali při výměně za eura, jsou nejprve nařezány na proužky, pak stlačeny do kostek a budou použity k vyhřívání obydlí,“ oznámil představitel estonské národní banky Rait Roosve. „Moc jiných smysluplných možností, jak starou měnu využít, neexistuje,“ dodal.
Využití už banka má i pro nepotřebné staré mince. Ty se roztaví a získaný kov se použije pro ražbu euromincí. Většina z nich se tak časem znovu vrátí v přeměněné podobě do oběhu. Část získaného kovu pak bude prodána do zahraničí. Ke zpracování má Estonsko materiálu požehnaně. Tamní centrální banka vydala v letech 1992 až 2010 542 milionů korunových mincí. Bankovek poslala do oběhu 479 milionů.
Estonské koruny příliš ošoupané nejsou
Estonsko se dlouho samostatnou měnou nechlubilo. Vlastní mince a bankovky pustilo do oběhu teprve v roce 1992. Do té doby země, která byla až do roku 1991 součástí Sovětského svazu, platila rublem. Od ledna se Estonsko stalo první zemí bývalého SSSR, která vstoupila do měnové unie. Po Slovinsku a Slovensku je zároveň třetí postkomunistickou zemí, která začala platit eurem.
Původní estonská měna zůstává v oběhu souběžně s eurem až do pátku 14. ledna. Estonci si ale své úspory za euro vyměnili vesměs již v prvních dnech jeho platnosti. Již 10. ledna bylo v zemi v oběhu 255 milionů eur, zatímco v dosavadních korunách byly mezi lidmi prostředky v přepočtu asi za 250 milionů eur. Ještě v listopadu přitom byly v oběhu estonské koruny v celkové hodnotě 570 milionů eur.
