Praha – Škody způsobené tisíce kilometrů vzdálenou islandskou sopkou, která na šest dní zastavila provoz na pražském ruzyňském letišti, vyčíslily největší české letecké společnosti zatím na zhruba 300 milionů korun. Jen ČSA a Letiště Praha odhadují ztráty ve výši 150 až 200 milionů korun. Prezident Českých aerolinií Miroslav Dvořák neuvažuje o tom, že by požádal vládu o finanční pomoc, ztráta podle něho není natolik vysoká, aby zásadně ohrozila fungování firmy. Domnívá se také, stejně jako generální ředitel Řízení leteckého provozu Jan Klas, že bezpečnostní opatření kvůli sopečnému mraku byla správná.
Za šest dní letecké společnosti na Ruzyni zrušily více než 1 600 vzletů a přistání. Ztráty České aerolinky stále sčítají. „V případě Letiště Praha se v tuto chvíli zastavujeme na částce kolem 50 milionů korun. V případ ČSA je zjišťování těžší, protože dopad teprve přichází. Můžeme ale říct, že půjde o desítky milionů za den, tedy částka za šest dní přesáhne sto milionů korun. Celkově můžeme počítat se 150 až 200 miliony korun,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce Miroslav Dvořák, prezident ČSA a generální ředitel Letiště Praha.
Dodal, že aerolinky neuvažují, že by se obrátily o finanční pomoc na vládu. „V prvním čtvrtroce jsme kompenzovali propad roku 2009, čísla byla velmi optimistická, už jsme se nadechli, a to, co se stalo, je pro nás samozřejmě rána. Nejde ale o částku, která by nás měla ohrozit,“ vysvětlil. Upozornil ale, že jasnější vše bude až po stanovení skutečných škod.
Lidé se bojí létat
Sečtená čísla má už i největší charterová letecká společnost v Česku - Travel Service. Šest dní uzavřené nebe ji zatím stálo 73,5 milionu. Škody nejsou konečné. I když se nad Evropou opět létá, islandské letiště Keflavík dnes nepříjamalo. Stroj Travel Servisu, který měl odvézt na dovolenou klienty cestovních kanceláří, tak neodstartoval. „Let jsme odložili o 24 hodin, budeme přistávat na letišti Akureyri,“ potvrdila mluvčí společnosti Laďka Dufková. Kromě Keflavíku se před dvěma dny uzavřelo i letiště v Reykjavíku.
Ani náhradní letiště ale aerolinkám trn z paty nevytrhnou. Lidé mají ze sopečného popelu strach, a proto poptávka po koupi letenek klesla. Další škody si na svůj vrub musejí připsat i cestovní kanceláře. Světová organizace cestovního ruchu při OSN odhaduje, že evropský turistický průmysl přišel o 2,3 miliardy dolarů, tedy v přepočtu zhruba 45 miliard korun. České cestovky odhadují ztrátu zatím na sto až dvě stě milionů korun.
Evropa reagovala bezpečně, a tedy správně
Začátkem května se v Bruselu na mimořádné schůzce sejdou ministři dopravy členských zemí EU. „Týdenní ochromení letecké dopravy ukázalo nutnost společné reflexe s cílem zdokonalit mechanismy evropské reakce na podobné situace,“ uvedl svolavatel schůze, španělský ministr dopravy José Blanco. Například z Londýna zazněla kritika na údajnou ukvapenost, s níž vlády jednotlivých zemí zakázaly létaní nad svým územím.
„Ta opatření byla správná,“ domnívá se ale generální ředitel Řízení leteckého provozu Jan Klas. Podle něho musela Evropa reagovat na pro ni neznámou situaci. „Myslím, že reakce přehnaná nebyla, protože Evropa neměla v té chvíli relevantní data o koncentracích, o výškové distribuci popela a konkrétních účincích na motory,“ je stejného názoru i vulkanolog Vladislav Rapprich.
Prezident ČSA Miroslav Dvořák upozornil, že nejdůležitější byla bezpečnost letů. „Měli bychom zmínit, že za celou dobu nedošlo k žádné nehodě. To je důsledek opatrnosti, bezpečnosti, na kterou my jako národní přepravce klademe velký důraz,“ dodal.
