Lublaň/Brusel – Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) čelí Slovinsko tvrdé bankovní krizi kvůli nadměrnému riskování, špatnému řízení státních bank a nedostatečnému dohledu. OECD Slovincům doporučuje životaschopné státní banky zprivatizovat. Země bývá kvůli hlubokým úvěrovým ztrátám svých bank považována za dalšího kandidáta na finanční pomoc. Slovinská premiérka Alenka Bratušeková po jednání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem v Bruselu slíbila, že slovinské banky budou moci převést první část špatných úvěrů na státní „špatnou banku“ v červnu.
„Problém s bankovním systémem je ve Slovinsku problémem číslo jedna,“ prohlásila Bratušeková. „Můj odhad je, že první špatné úvěry se budou moci převést na špatnou banku v červnu,“ dodala premiérka.
Do konsolidační banky chce vláda převést ztrátové úvěry ze tří velkých bank v celkovém objemu zhruba sedmi miliard eur (asi 180 miliard korun). Banky pak budou potřebovat kapitálovou injekci ve výši až jedné miliardy eur, kterou by mohlo Slovinsko získat během roku prodejem státních dluhopisů.
Zadluženost roste, ekonomika se propadá
„Vláda této země je zatím bez potíží schopna zajišťovat své finanční potřeby,“ prohlásil na adresu Slovinska náměstek generálního tajemníka OECD Yves Leterme. Proti spekulacím o potřebě finanční pomoci se již koncem března ohradil také slovinský ministr financí Uroš Čufer.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny:
„Situace bankovního sektoru je relativně hodně vážná – bankovní sektor určitě bude potřebovat kapitálovou injekci. Na jedné straně je nedostatečně vybaven kapitálem, na straně druhé mu rychle roste objem špatných úvěrů.“
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle agentury Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. OECD proto volá po privatizaci životaschopných bank.
Organizace také předpověděla, že slovinská ekonomika letos klesne o 2,1 procenta. Upozornila rovněž, že slovinský veřejný dluh se od roku 2008 více než zdvojnásobil na 47 procent hrubého domácího produktu. Varovala, že do roku 2025 by se dluh bez uskutečnění nových reforem mohl vyšplhat na 100 procent HDP.
Slovinsko má podle OECD nejhorší hospodářské vyhlídky z jejích členských zemí, protože čelí nejistým nákladům na záchranu svých bank, slabé poptávce v eurozóně a růstu výdajů na správu dluhu. „Slovinsko čelí hrozbě vleklého hospodářského útlumu a omezeného přístupu k finančním trhům,“ uvedla organizace.
