Praha – Zatímco slovenští autodopravci od začátku roku kvůli špatné organizaci bojkotují nově zavedené mýtné, resort dopravy v Česku se zabývá spíše nízkým výnosem za zpoplatněné dálnice a rychlostní komunikace. Mýtné na tuzemských silnicích loni přineslo 5,54 miliard korun, což je od jeho zavedení v roce 2007 nejméně. Hlavní příčinou je ekonomická krize a s ní spojená nižší výroba, která bude podle ministra Gustáva Slamečku i letos hlavním kritériem pro konečnou výši vybraných peněz. Navzdory krizi by se však podle ministra měla letošní vybraná suma pohybovat kolem 6 miliard korun.
Slamečka: Na mýtném se letos může vybrat o půl miliardy více
„Letos bychom se měli vrátit k 6 miliardám vybraných peněz na mýtném. Tranzitní doprava se v ročním srovnání moc nezměnila, tak uvidíme, jak bude šlapat výroba. Je to sice nejméně, ale asi 1 procento nad statistikou z roku 2007, kdy zde žádná krize nebyla.“ uvedl ministr. Nízký údaj z loňska prý totiž při bližším rozboru signalizuje vzestupnou tendenci, což dokládá například srovnání prosincového výnosu, který je vyšší než údaj z roku 2008. Od začátku ledna navíc přibylo zpoplatnění u vozidel nad hmotnost 3,5 tuny, doprovázené opětovným zvýšením cen dálničních známek. „Jde o to, že se vytváří podmínky pro regulaci dopravy. Za opravy, údržbu a výstavbu někdo musí zaplatit, navíc rozpočtové možnosti jsou výrazně omezené. Buď to zaplatíme všichni z daní, anebo to zaplatí ten, kdo ty silnice a dálnice používá,“ uvedl ministr.
Povinnost platit mýtné u nás doposud měly automobily nad 12 tun, a to při využívání dálnic, rychlostních komunikací a vybraných silnic I. třídy. Slamečka připustil, že v budoucnu by se platba mohla rozšířit na více silnic I. třídy i silnice nižších tříd, které jsou v majetku krajů, což však vyžaduje nejprve důkladnou ekonomickou analýzu. „V souvislosti s tím, že rozpočtových prostředků nebude dostatek, tak se bude zřejmě muset přistoupit k větší zainteresovanosti uživatelů dopravní infrastruktury, což se může projevit i směrem k řidičům osobních aut, kteří by platili kilometrové zpoplatnění, což může vést i k zpoplatnění silnic nižších tříd. To však bude vyžadovat, aby systém skutečně fungoval a byl efektivní,“ nastínil.
Kromě novinek v placení mýtného čeká na řidiče v ČR také zdražení ročních dálničních známek o 200 korun, známka tak vyjde celkově na 1200 korun. Hlavním argumentem ministerstva je vyšší množství nově otevřených úseků. V posledních třech letech bylo vždy otevřeno 50 – 60 kilometrů dálniční sítě, letos dojde k rozšíření o 72 kilometrů. I když k vyššímu počtu nově otevřených úseků výrazně přispěly peníze z evropských fondů, Fond dopravní infrastruktury podle Slamečky nebude schopen ze svého rozpočtu zajistit výstavbu nových projektů a zajistí tak pouze rozšiřování současné sítě tuzemských dálnic. „Podle rozpočtu fondu, který představuje 96 miliard, spolu s evropskými prostředky se prakticky žádné nové stavby zahajovat nebudou. My jsme vloni a předloni ten rozpočet, který byl nižší, posilňovali 12 miliardami, takže byl reálně vyšší, než je pro rok 2010, ale takovéto posilnění rozpočtu už letos nebude,“ doplnil Slamečka.
Problém slovenského mýtného je v komunikaci
Masové protesty dopravců kvůli zavedení mýtného v těchto dnech řeší Slamečkův slovenský protějšek Ľubomír Vážný. Elektronický výběr za kompletního využití satelitního systému zavedlo Slovensko od 1. ledna. Platit se musí za jízdu po dálnicích, rychlostních silnicích, ale i po vybraných úsecích silnic první třídy. Registrace do systému však několikrát zkolabovala a hlavně zahraniční řidiči kamionů uvízli při čekání na palubní jednotky na hranicích v několikakilometrových zácpách.
„Při zavádění takového projektu se jistě vyskytnou problémy, kterých bychom se zřejmě nevyvarovali ani my. Ten náš mýtný systém mátrochu jinou technologii. Na Slovensku je to čistě satelitní mýtné, u kterého musí být registrované jednotky. Pokud se tam vyskytují nějaké problémy s distribucí i registrací, je potřeba hlavně komunikovat s dopravci. Já jsem s panem ministrem Vážným na toto téma hovořil a zajímalo mě, zda se právě v ČR nevytvoří kolony. Nabídl jsem mu určitá místa, kde bychom mohli slovenské palubní jednotky prodávat. Pan ministr to velmi uvítal. Jinak se mi ten problém těžko hodnotí,“ řekl Slamečka.
Gustáv Slamečka:
„Člověk musí skutečně dbát na tu distribuci a komunikovat i s dopravci. My jsme tento rok velmi dbali na vzájemnou komunikaci kolem sazby mýtného nebo problému pátečních jízd kamionů. Odlišné názory se objeví vždycky, neboť jde o ekonomické zájmy, ale pokud člověk komunikuje, tak je to cesta, aby takovýchto nedostatků bylo co nejméně.“
Novému mýtnému systému dopravci na Slovensku kromě problému při pořizování palubních jednotek vyčítají celkovou nepřipravenost, žádají snížení spotřebních daní z pohonných hmot a daně z motorových vozidel a označení zpoplatněných úseků silnic dopravními značkami.