Čelit rostoucím cenám energií chce vláda vydáním energetických šeků, nárok by na ně podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) mělo mít asi 800 tisíc chudších domácností. Z toho, že ceny rostou, viní Havlíček i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala program Green Deal Evropské unie, podle šéfa pirátského klubu Jakuba Michálka je to však hlavně kvůli politice Ruska. Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek se pozastavil nad vytvořením poukazů na levnější energii, za efektivnější by považoval pomoci ohroženým domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení. Bartošek, Fiala, Havlíček a Michálek diskutovali o energetice v Otázkách Václava Moravce.
Šeky na levnější energie dostane podle Havlíčka 800 tisíc domácností. Z opozice zní výhrady
Otázky Václava Moravce: Debata o cenách energií a dostavbě Dukovan (zdroj: ČT24)
Ceny energií začaly prudce stoupat a experti se nedomnívají, že by v dohledné době klesly. Očekávají pouze, že zdražování zpomalí. Vláda podle vicepremiéra pro hospodářství a ministra průmyslu a obchodu a také dopravy Karla Havlíčka připravuje odpovědi na třech úrovních.
Dlouhodobě má pomoci investice do stabilních zdrojů, zvláště jádra, střednědobě se chce zaměřit na vytápění v teplárnách, ale okamžitě chce pomoci spotřebitelům prostřednictvím energetických šeků čili voucherů. Nedostanou je všichni, podle Havlíčka by se mohlo dostat asi na třetinu populace.
„Jsou to takzvané energeticky ohrožené domácnosti. Mohlo by se jednat plus minus o 800 tisíc domácnosti, což by mohlo znamenat 3,2 milionu obyvatel. Jsou to domácnosti postižené na sociální bázi, zdravotní bázi, starší lidé a tak dále,“ řekl Havlíček v Otázkách Václava Moravce. Vláda by je podle něj chtěla zavést svým nařízením v průběhu října a od listopadu je začít vyplácet.
Šeky by měly ohroženým domácnostem kompenzovat polovinu ze zdražení, jehož výši odhadl Havlíček na patnáct set až dva tisíce korun. V důsledku vyjde tato podpora stát na „maximálně nízké miliardy korun“. Dodal, že s podporou, která by se týkala všech – například prostřednictvím snížení DPH na energie – neuvažuje.
Souvislost příspěvků s nadcházejícími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Havlíček odmítl. „Volby máme každý rok nějaké a vždy v září se rozhoduje o energetické cenové politice na následující rok,“ podotkl.
Jan Bartošek, který je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL, kandidující nyní spolu s ODS a TOP 09 v koalici Spolu, však považuje poukazy na energie za krok líbivý, ale zbytečně složitý. „Máme zde systém, který je možné upravit – je to doplatek na bydlení, kde je možné tuto částku promítnout pro ty, kteří jsou nízkopříjmoví. Na druhou stranu tyto kroky jsou ty, které prodražují státní správu, celé to komplikují a činí nesrozumitelným,“ uvedl.
Stávající podpora pro nízkopříjmové lidi má podle něj jasně stanovená kritéria. Pro šeky je bude potřeba stanovit nanovo. „Jasně se hodnotí, kdy lidé dostávají příspěvky a doplatek na bydlení. Tam to lze promítnout a není třeba vymýšlet tak složitý systém,“ míní Bartošek.
Předseda klubu SPD Radim Fiala považuje strmý růst cen energií za výsledek politiky Evropské unie. „Připravujeme energetické šeky na základě evropské zelené ideologie, takzvaného Green Dealu, kdy se ruší elektrárny jak uhelné, tak jaderné. To je jedna část, proč roste cena energií. Druhá část je cena povolenek, protože se staly spekulativním nástrojem na finančních trzích. Skupují to například seniorské fondy Spojených států amerických. (…) Je neskutečné, že kvůli zelené ideologii už teď plánujeme, že budeme dávat z rozpočtu několik miliard těm, kteří nebudou schopni si energii zaplatit,“ uvedl.
Vládě podle něj bezprostředně „nezbude nic jiného“ než ohrožené domácnosti příspěvkem na energie podpořit, dlouhodobě je ale podle něj potřeba „vážně uvažovat o referendu o vystoupení z EU“.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, jehož strana jde do voleb v koalici se STAN, však spojitost nynějšího zdražování s evropskou zelenou politikou zpochybnil. Místo Bruselu z něj viní hlavně Moskvu. „Ze všeho se viní jakási zelená ideologie. Nezaznělo, že jeden z klíčových vlivů na zdražení cen elektřiny je snížení množství plynu v zásobnících v Evropě v důsledku toho, že Rusko přesměrovalo část dodávek, které šly do Evropy, do Číny. Cena emisních povolenek se na ceně podílí asi z jedné desetiny. Rozhodně to není tak, že emisní povolenky jediné by stály za zdražováním,“ tvrdí Michálek.
V nynější situaci považuje energetické vouchery za vhodné řešení. „Pokud máme čelit tomu, že Rusko přesměruje část dodávek do Číny, aby si vyjednalo lepší pozice kvůli výstavbě plynovodu v Německu, tak si myslím, že by to neměli odnést čeští spotřebitelé,“ uvedl.
Na rozdíl od Michálka ale i ministr Havlíček považuje za příčinu zdražování hlavně evropský Green Deal. „Není důvod. Je to zcela jednoznačně z důvodu příliš zbrklé zelené politiky, z důvodu příliš rychlého odstavování uhlí v Německu. Nehodnotím to z ekologického úhlu, hodnotím to z energetického pohledu,“ prohlásil Havlíček.
Výhradu, že se česká vláda k Zelené dohodě připojila, odmítl. „Podepsali jsme Green Deal, protože kdybychom ho nepodepsali, nemáme dneska ani peníze a stejně by se nakonec odehrával. Nepodepsali jsme zběsilou cestu, která k němu vede,“ ujistil.
Veto na Lex Dukovany nebude, věří Havlíček. Tendr by vyhlásil i v demisi
Jestliže energetické šeky prohlásil Havlíček za krátkodobou odpověď na růst cen energií, dlouhodobě má podle něj Česko reagovat rozvojem mimo jiné jaderné energetiky. Prvním krokem má být stavba nového bloku v Dukovanech, později politici počítají i s rozšířením temelínské elektrárny.
Jenomže první krok se ještě ani nepodařilo dokončit. Jak vicepremiér podotkl, čeká se nyní, až uchazeči vyplní bezpečnostní dotazníky, nač mají čas do listopadu. Čeká se ale také na to, zda prezident Miloš Zeman podepíše zákon, který stanoví mimo jiné podmínky pro dostavbu Dukovan. V minulosti vyjádřil výhrady hlavně k tomu, že vylučuje uchazeče z Ruska a Číny.
„Není nadšený nikoliv proto, jestli by to mělo dostat Rusko, Francie nebo někdo jiný. On pragmaticky stále tvrdí, že čím více účastníků – kvalitních účastníků – o to bude lepší cena,“ upřesnil Havlíček. Dodal, že s hlavou státu o zákonu hovořil a věří, že jej nakonec nevetuje.
Podle Bartoška by v případě, že by prezident nakonec zákon poslancům vrátil, bylo nejlepší, aby se ještě sešla na mimořádné schůzi stará sněmovna a veto přehlasovala. Stát by se to mohlo i po volbách, protože nynějším poslancům vyprší mandát až dvacátého října, ale bylo by to krajně nezvyklé.
„Česká republika potřebuje dostavět Dukovany, jsem přesvědčen, že je potřeba dostavět i Temelín. Zákon, který máme, patří k jedněm z mála zákonů, kdy jsme byli schopni najít kompromis napříč politickými stranami. Když se hlasovalo ve sněmovně, měl absolutní převahu. Senát dodržel dohody, že tam vložil bezpečnostní pojistku. Všechny dohody, které se doteď učinily, platí,“ komentoval Bartošek.
Z pohledu státu bude dalším krokem vyhlášení tendru na dodavatele. Ministr Havlíček se domnívá, že za určitých okolností by jej mohla vypsat ještě nynější vláda, byť bude po volbách v demisi. Domnívá se totiž, že po volbách může trvat mnoho měsíců, než se podaří dojednat nový kabinet.
„Pokud bude podpis prezidenta, pokud bude bezpečnostní dotazník a pokud to projde stálým výborem pro jádro, tak není důvod, aby se cokoli natahovalo. Protože vlastní tendr je v podstatě už jenom technická záležitost. (…) Není důvod posouvat to o několik měsíců,“ míní.
S tím souhlasí i šéf poslanců SPD. „Máme nový volební systém, který je demokratičtější, ale poměrnější a řekl bych, že nová vláda se bude hledat daleko hůř, než to bylo před čtyřmi lety. To znamená, že nová vláda tady může být za několik měsíců, možná za rok,“ řekl Fiala.
Podle Bartoška by ale vyhlášení soutěže vládou v demisi poškodilo politickou kulturu, navíc by považoval za nejlepší, aby tendr vyhodnotil tentýž kabinet, který jej vyhlásí. „Férové by mi přišlo, aby se sestavila vláda, ta vyhlásila a vysoutěžila,“ poznamenal.
Michálek si naproti tomu myslí, že by soutěž mohla vyhlásit i vláda v demisi, dodal však, že k podobě tendru mají Piráti výhrady. Navíc zapochyboval, zda by se do takové soutěže možní uchazeči opravdu přihlásili. „Pokud by to dělala natruc vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, pak hrozí, že tendr nevyvolá zájem, protože nám partneři nebudou důvěřovat,“ podotkl. Havlíček ovšem upozornil, že za podmínku pro vyhlášení tendru považuje, že ho schválí stálý sněmovní výbor pro jádro.