Cena emisní povolenky v Evropské unii poprvé vystoupila nad 55 eur za tunu oxidu uhličitého, v přepočtu přes 1400 korun. V Česku to znamená dodatečné náklady hlavně pro teplárny, které se snaží přejít od uhlí k jiným technologiím. Pomoci by mohla novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se ale ve sněmovně zadrhla.
Emisní povolenky rekordně zdražily, pomoci má novela. Ta ale už rok leží ve sněmovně
Události: Cena emisní povolenky je na novém rekordu (zdroj: ČT24)
Rostoucí cena emisní povolenky je pro mnohé zdroje jedním z důvodů pro přechod od uhlí. „Nedívá se nám na to samozřejmě úplně dobře a zároveň se se sektorem teplárenství bavíme, jak náklady na emisní povolenky aspoň částečně vykompenzovat,“ řekl náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla.
Konkrétní plán zatím stát nemá. Kdyby se cena povolenky promítla naplno do cen tepla, podle Teplárenského sdružení by zdražilo o 15 procent. „Cena by takovým způsobem vylétla v jednotlivých městech, že by se zákazníci dříve nebo později začali houfně odpojovat,“ nastínil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Tomáš Drápela.
Například v domácnostech v Plané nad Lužnicí stále častěji hřejí štěpka a zemní plyn. „Původně jsme začali asi na 15 procentech. V současné době jsme se dostali na poměr 45 procent štěpky,“ vyčíslil generální ředitel C-Energy Planá Libor Doležal. Společnost podle něj nyní také zvažuje spalování komunálního odpadu. „A testujeme spalování plastu, který by jinak skončil na skládce,“ dodal.
Modernizace tepláren v Plané a také v sousedním Táboře má stát dvě miliardy korun a snížit emise na desetinu. „Jsme přesvědčeni, že ukončíme spalování uhlí do konce roku 2022,“ uvedl Doležal.
Novelou se mají poslanci zabývat koncem měsíce
S odchodem od uhlí mají pomoct miliardy z modernizačního fondu i novela, která počítá s podporou nových obnovitelných zdrojů. Sněmovna ale s jejím projednáváním zatím nepokročila. Za rok prošla teprve prvním čtením. Brzdí ji spor o přiměřený zisk starších fotovoltaik a není jasné, jestli ji poslanci stihnou do podzimních voleb projednat.
„Ve chvíli, kdy má Česko naplnit dekarbonizační závazky do roku 2030 a nebude tady podpora pro nové obnovitelné zdroje, tak to bude problematické naplňování českých cílů,“ podotkl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Poslanci se mají předlohou zabývat zase na schůzi na konci května.