Ruský plyn do budoucna nebude proudit přes Ukrajinu

Moskva - Ruský plynárenský gigant Gazprom hodlá zcela ukončit tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu poté, co během tohoto desetiletí vybuduje nové plynovody. Oznámila to dnes firma. Obvinila rovněž Ukrajinu z výpadků dodávek, které v době nedávných velkých mrazů hlásili evropští zákazníci.

„Významná část plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy nedorazila,“ uvedl šéf Gazpromu Alexej Miller při setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. „V některých dnech bylo na Ukrajině zadrženo až 40 milionů krychlových metrů plynu, což nepochybně způsobilo Gazpromu finanční újmu i poškození pověsti,“ dodal. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz však takovéto obvinění odmítá. „Od začátku roku 2012 Naftogaz nevzal jediný krychlový metr plynu z dodávek Gazpromu do Evropy,“ uvedla firma.
   
Medveděv nařídil Gazpromu, aby maximalizoval kapacitu plánovaného plynovodu South Stream, který bude Ukrajinu obcházet. Plynovod South Stream povede pod Černým mořem z přístavu Novorosijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat do Itálie. Gazprom plánuje zahájení jeho provozu v roce 2015 s přepravní kapacitou 63 miliard krychlových metrů plynu ročně. Rusko také od loňska využívá plynovod Nord Stream, kterým proudí ruský plyn po dně Baltu a přes Německo.

Logo ruského monopolního vývozce plynu
Zdroj: ISIFA/EPA/Hannibal Hanschke

Nord Stream má zatím kapacitu 27,5 miliardy krychlových metrů ročně, ta by se však časem měla zdvojnásobit na 55 miliard. Přes Ukrajinu v loňském roce Rusko přepravilo 104 miliard krychlových metrů plynu, napsala agentura Reuters.

Neshody Moskvy a Kyjeva ohledně cen a dodávek plynu zastavily na začátku roku 2009 cestu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy a zkomplikovaly zásobování hlavně balkánských zemí, ale třeba i Slovenska. Předtím se ze stejného důvodu zastavily dodávky také na počátku roku 2006. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má na vývoz této suroviny z Ruska monopol. Společnost je klíčovým exportérem plynu do Evropy, kde její dodávky pokrývají zhruba čtvrtinu celkové spotřeby.

Plyn
Zdroj: Jason Merritt/ISIFA

Ukrajinský premiér Mykola Azarov koncem minulého měsíce uvedl, že Ukrajina by mohla zažalovat Rusko u mezinárodního arbitrážního soudu, pokud se oběma zemím nepodaří sjednat novou dohodu o dodávkách ruského plynu s nižší cenou. Ukrajina tvrdí, že cena plynu stanovená nynější smlouvou je přemrštěná a nepoctivá.
   
Rusko podle pondělní zprávy listu Kommersant nabídlo Ukrajině slevu deset procent na dodávky plynu za podmínky, že Kyjev zruší plány na drastické snížení dovozu. Ukrajinská vláda již dříve uvedla, že by chtěla letos snížit dodávky plynu z Ruska na 27 miliard metrů krychlových z loňských 40 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna schválila program schůze k rozpočtové novele

Sněmovna schválila program schůze k rozpočtové novele, kterou se poslanci v úterý zabývali. Stalo se tak zhruba po deseti hodinách opoziční kritiky. Koalice návrhy opozice na doplňky programu odmítla. Novelu vetoval prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 3 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 5 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.