Atény – Řekové nepřistoupí k výměně dluhopisů, dokud nebude jasné, že se programu výměny zúčastní soukromí věřitelé, kteří mají dohromady alespoň 90 procent dluhopisů určených k výměně. Celá akce je součástí druhého záchranného programu pro tuto zadluženou zemi, na němž se Atény v červenci dohodly s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Bez výměny dluhopisů se nebude druhý záchranný plán Řecka vůbec realizovat. Zatím však účast potvrdili soukromí držitelé pouze 60 až 70 procent dluhopisů. Oznámení řeckých činitelů navíc přichází v situaci, kdy se objevují známky, že se plán výměny dluhopisů zpožďuje. Řecko jednání o výměně dluhopisů koordinuje s Ústavem pro mezinárodní finance. To je lobbistická skupina, která hájí zájmy bank. O hranici 90 procent se zatím hovořilo jako o volném cíli, nikoli jako o podmínce k realizaci plánu výměny.
Podmínky výměny řecká vláda specifikovala v dopisu, který zaslala ministrům financí řady zemí světa. Stanovená podmínka 90procentní účasti se podle dopisu vztahuje na držitele řeckých dluhopisů splatných do roku 2014 nebo do roku 2020. Dopis určený pro ministry financí má být i výzvou pro banky, aby do 9. září nezávazně sdělily, zda o účast na výměně dluhopisů stojí. Soukromí věřitelé, kteří se druhého záchranného programu pro Řecko zúčastní, jsou totiž hlavně banky. Atény sice na banky tlačí, ztráty, které jim v souvislosti s výměnou vyvstanou, však budou podle Řeků kompenzovány.
Ministr financí Evangelos Venizelos:
„Všechny ztráty vyrovnáme ze současných (podpůrných) mechanismů.“
Soukromí věřitelé však Aténám vzkazují, že se jejich účast na výměně zvýší poté, co Řecko zveřejní další informace. Investoři ale celý proces sledují a úspěšné završení výměny dluhopisů považují za klíčový předpoklad k tomu, aby se bankovní sektor v Řecku vrátil k normálu.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Atény postupně získat půjčky ve výši 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur s přispěním soukromého sektoru.
