Brusel – Kabinet premiéra Alexise Tsiprase rozhodl, že řecké banky zůstanou až do pondělí uzavřené. Oznámila to řecká státní televize. Do konce týdne hodlá Evropská centrální banka (ECB) zabezpečit řeckým bankám minimální likviditu. Objem nouzového financování ponechala na 89 miliardách eur (2,4 bilionu korun). To ale stejně pro běžný provoz řeckého bankovního systému nestačí, protože v posledních týdnech čelil masivním výběrům vkladů.
Řecké banky zůstanou do pondělí zavřené, oznámila rozhodnutí kabinetu Alexise Tsiprase řecká státní televize. Maximální limit výběru v bankomatech zůstane 60 euro. O uzavření bank rozhodla řecká vláda v pondělí 29. června po krachu vyjednávání s mezinárodními věřiteli.
Podle původního termínu se měly banky otevřít v úterý 7. července, ale nestalo se tak. Následně kabinet slíbil, že pobočky budou znovu fungovat od čtvrtka 9. července. Později však svá vyjádření znovu korigoval – náměstek ministra pro reformu státní správy Jorgos Katrugalos upozornil, že otevření bank „asi tento týden nebude technicky možné“.
ECB Řecku zajistí likviditu jen do konce týdne
„Evropská centrální banka zajistí pro Řecko do neděle minimální potřebnou peněžní likviditu,“ řekl po skončení úterního mimořádného summitu zemí platících eurem francouzský prezident Francois Hollande. Právě neděli označili lídři eurozóny za definitivní termín k nalezení dohody mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
Řecké banky jsou nyní plně závislé na programu nouzové pomoci ELA (Emergency Liquidity Assistance), který pod Evropskou centrální banku spadá. V současné době drží ECB strop tohoto financování na úrovni 89 miliard eur (2,4 bilionu korun), což pro běžný provoz řeckého bankovního systému nestačí, protože v posledních týdnech čelil masivním výběrům vkladů. Vláda Alexise Tsiprase proto v pondělí 29. června banky uzavřela, omezila převody do zahraničí a zavedla limit pro výběr z bankomatu na 60 eur denně.
Zdroje z řeckých bank v úterý agentuře Reuters řekly, že hotovost na pobočkách a v bankomatech bez navýšení pomoci z Frankfurtu dojde během několika dní.
Situaci v Řecku sledují bedlivě i Spojené státy. Americký ministr financí Jack Lew varoval, že řecký krach by byl „geopolitickou chybou“. Dohoda Atén s eurozónou je prý podle něho stále možná, když Řecko přijme těžká rozhodnutí, na druhé straně je ve věci spousta neznámých, což celou situaci komplikuje. „Myslím si, že neznámo je rizikem pro Evropu a globální ekonomiku. Myslím si, že jde o geopolitický omyl,“ dodal Lew.
Pokud by šéfové států a vlád Evropské unie v neděli řešení nenašli a ECB by v důsledku toho přestala řecké banky financovat, hrozí podle šéfa francouzské centrální banky Christiana Noyera Řecku hospodářská katastrofa. „Naše pravidla nás zavazují, abychom nouzový program ELA ukončili ve chvíli, kdy už neexistují vyhlídky na politickou dohodu,“ varoval Noyer. Dohoda s Aténami je prý stále možná.
My také máme právo říct 'ne', zní z Německa
První krok už ostatně řecká vláda učinila – oficiálně požádala záchranný fond eurozóny (ESM) o novou úvěrovou pomoc. Premiér Alexis Tsipras zároveň v Evropském parlamentu přiblížil návrhy, jejichž detailní seznam chtějí Atény předložit věřitelům do čtvrtka. Prioritou prý budou opatření směřující k oživení hospodářského růstu a trhu práce.
Například Německo se ovšem staví k další pomoci skepticky. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové si v současné situaci neumí představit schválení třetího záchranného balíčku. Sociální demokracie (SPD) zase požaduje, aby Atény vážně začaly s reformami, než se o pomoci rozhodne.
„Řekové mají právo říct 'ne', my však nyní máme právo také říct 'ne',“ poznamenal v rozhovoru pro deník Rheinische Post místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU Hans-Peter Friedrich. Narážel přitom na nedělní referendum, ve kterém Řekové jasnou většinou 61 procent hlasů odmítli návrhy reforem, které požadovali mezinárodní věřitelé.
Místopředseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Ramsauer dokonce přímo vyzval k rychlému odchodu Řecka z eurozóny, protože prodlužovat jednání nemá smysl. „Z ekonomického hlediska nyní existuje jen jediná cesta – znovu si vybudovat konkurenceschopnost s vlastní měnou,“ řekl Ramsauer v televizi ZDF. Podle něj by se země mohla do eurozóny vrátit za čtyři nebo pět let.
Mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová však rétoriku mírnila a potvrdila, že spolkový kabinet je připraven Řecku pomoci. „Je tu připravenost k pomoci, politická vůle. Ale je třeba, aby dotyčný stát sám splnil určité požadavky. Stejně tomu bylo u všech zemí, které požádaly evropské partnery o pomoc.“ Mluvčí připomněla, že kromě vlády by případnou pomoc Řecku musel schválit Spolkový sněm.
Jasně se proti prodlužování pomoci staví Slovensko a pobaltské státy – argumentují tím, že Řekové si žijí nad poměry a nedokážou se uskromnit. Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko navíc trvají na tom, že jsou samy příliš chudé na to, aby někomu pomáhaly.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout, či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu.
