Řecká krize vrcholí: zavřené banky i burza, omezení výběrů peněz

Atény/Brusel – Řecká dluhová krize míří do finále. Po nedělním rozhodnutí vlády premiéra Alexise Tsiprase zůstanou v zemi až do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská akciová burza. Omezené budou také výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. S dočasným uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu oficiálně souhlasila i Evropská komise.

Řecko je na pokraji finančního kolapsu. Vláda se k uzavření bank odhodlala poté, co neúspěšně skončilo klíčové sobotní jednání mezi věřiteli a Aténami. Strany se nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

Banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, mimo provoz bude také aténská akciová burza. Během dneška pak nebudou fungovat ani bankomaty, které by se měly spustit až večer. I poté nicméně budou výběry hotovosti omezené – každý Řek si bude moci vybrat pouze 60 eur (přes 1600 korun) denně. Toto opatření se podle řeckých médií nebude vztahovat na držitele zahraničních platebních karet a důchodce.

  • Podle listu To Vima ale obyvatelstvo vyčerpává finanční hotovost tak intenzivně, že v příštích dnech se limit může snížit na 20 eur.

Zdroj agentury Reuters ale uvedl, že denní limit pro výběr z bankomatů by se mohl zvýšit, pokud budou řecké banky nadále podporovány programem nouzového financování (ELA). Evropská centrální banka (ECB) v neděli objem tohoto programu zachovala beze změny na úrovni kolem 89 miliard eur. Zdroje obeznámené se situací agentuře Reuters sdělily, že ECB zřejmě program ponechá řeckým bankám k dispozici nejméně do nedělního referenda. Upozornili však, že ECB v neděli odmítla řeckou žádost o zvýšení objemu programu o šest miliard eur.

Evropští lídři jsou s Řeckem dál ochotni jednat, ale co nejdříve

Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se měl původně podle řeckého listu Kathimerini ještě v pondělí otevřít omezený počet poboček. Podle agentury Reuters by se ale mělo zhruba 850 poboček otevřít až ve čtvrtek. 

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové převody musí schválit komise ministerstva financí. Posuzovat je bude jednotlivě, za důležité transakce považuje takové, které jsou „nutné pro ochranu veřejného nebo sociální zájmu“, třeba platby za léky nebo zdravotnický materiál.

Řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varufakis ujišťují obyvatele, že jejich peníze jsou v bezpečí a důchody stát vyplatí. „Tady na ministerstvu financí uděláme vše pro to, abychom zajistili stabilitu a bezpečnost,“ slíbil Varufakis.

Nahrávám video

Brusel s uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu souhlasí. Atény tím sice porušují princip volného pohybu kapitálu v EU, podle Komise je však opatření nezbytné k ochraně řeckých bank. Z obavy o budoucnost totiž Řekové masivně vybírali vklady, u bankomatů se tvořily dlouhé fronty. Jen během soboty podle odhadů takto vybrali 600 až 700 milionů eur.

„Za současných okolností je stabilita finančního a bankovního systému v Řecku nadřazeným veřejným zájmem, který opravňuje k uvalení dočasných omezení na pohyb kapitálu,“ konstatoval komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Je to podruhé v historii, co některá ze zemí Evropské unie zavřela banky – poprvé k tomu došlo před dvěma lety na Kypru. Komisař nicméně dodal, že volný tok peněz musejí Atény obnovit, jakmile to bude možné.

„Řekové si pochopitelně vybírají eura, protože ty lze v Evropě použít jedna ku jedné. Kdežto peníze, co mají na účtech, se mohou buďto změnit na drachmy, nebo být zmrazeny,“ vysvětlil prezident Federace evropských účetních Petr Kříž.

ANALÝZA: Řecko by nebylo první ani poslední zemí v bankrotu

K omezení výběrů se navíc přidávají i problémy s placením kartou. Podle deníku The Wall Street Journal přestalo přijímat kreditní karty mnoho obchodů. „Koluje spousta zvěstí o kontrole kapitálu, a proto žádám od zákazníků platby v hotovosti, protože k platbám kartou bych se nemusel dostat,“ řekl listu Apostolis Jonas, majitel obchodu se suvenýry v centru Atén. „Na oplátku jim nabízím slevy, ale mnoho turistů jednoduše odejde. Každým dnem se blížíme k totálnímu finančnímu krachu.“

Někteří místní podnikatelé si pak stěžují na zákaz převodu do zahraničí. „V jiných zemích, kde byl zaveden tento druh kapitálové kontroly, z toho byly obvykle podniky vyňaty, ale tentokrát ne. Musíme být schopni si udržet náš dodavatelský řetězec a nemůžeme si dovolit čekat až do nedělního referenda,“ řekl listu The Telegraph prezident Svazu řeckých obchodních a průmyslových komor Konstantinos Michalos.

Upozornil zároveň, že země je vysoce závislá na dovozu zboží a surovin. „Když nemůžeme dělat elektronické převody, tak brzy i to nejzákladnější zboží nebude k dispozici. Pak bude jedno, jestli si lidé můžou vybrat peníze z bankomatů, protože nebude za co je utratit.“

Opozice žádá vytvoření nové vlády

Záchranný program pro Řecko končí v úterý 30. června. Bez peněz nebudou moci Řekové splácet své dluhy, včetně splátky ve výši 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, kterou měly Atény poslat rovněž do konce června.

Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen. „Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda,“ prohlásil Tsipras.

„Ta hra s referendem je ze strany Tsiprase velmi dobře kalkulovaná, protože když referendum dopadne pro dohodu s eurozónou, tak je krytý a zůstane u moci, aniž by musel splnit svoje předvolební sliby. Když se Řekové vysloví proti dohodě s eurozónou, tak tím spíš zůstane u moci a bude krytý,“ míní politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.

Řecká opozice žádá zrušení referenda a vytvoření vlády národní jednoty. „Fatální, slabošské a nezodpovědné, izoluje zemi od Evropy, rozděluje lidi v Řecku a zbavuje se odpovědnosti za to, co měl učinit sám,“ nechal se slyšet bývalý premiér Antonis Samaras, šéf konzervativců. Pomoc už přislíbili americký prezident s německou kancléřkou. Barack Obama a Angela Merkelová se shodli, že je kriticky důležité odchodu Řecka z eurozóny zabránit.

Na dramatický vývoj událostí zareagovaly i světové burzy. V Asii výrazně ztrácejí – indexy v Tokiu, Soulu, Singapuru, Sydney nebo na Tchaj-wanu klesly o jedno až tři procenta. Také akcie na evropských trzích zahájily obchodování prudkým poklesem. Hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu se snížily o více než čtyři procenta.

Přímé dopady na českou ekonomiku by řecká finanční krize mít neměla. Myslí si to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Zátěžové testy podle něj ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Vláda projedná možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny energií stoupají. Lidé si připlatí za plyn, elektřinu i topné dřevo

Velkoobchodní cena zemního plynu se pohybuje kolem 95 eur za megawatthodinu (MWh), je tak nejvyšší od konce roku 2022. Na začátku letošního roku stála MWh plynu kolem 30 eur. Stoupá i velkoobchodní cena elektřiny. Dodavatelé na zdražování energií reagují a postupně upravují ceníky směrem nahoru, už i u nefixovaných produktů. Domácnosti tak znovu začínají šetřit, fixovat ceny a měnit dodavatele. Rostoucí ceny energií a pohonných hmot se propisují i do cen tuhých paliv – topné dřevo oproti loňsku zdražilo v průměru až o pětinu. Tuzemské zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze 76 procent. Ministerstvo průmyslu věří, že pro nadcházející topnou sezonu to bude stačit.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 12 hhodinami

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 14 hhodinami

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
včera v 21:39‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:39‌‌

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.