První stroj ČSA vzlétl před 90 lety, mířil do Bratislavy

Praha – Pilot Karel Brabenec a redaktor brněnských Lidových novin Václav König – to byla posádka historicky prvního letu společnosti Československé státní aerolinie (ČSA). S dvojplošníkem Aero A-14 Brandenburg vzlétli 29. října 1923 z letiště Praha-Kbely, cílem byla slovenská Bratislava.

Společnost Československé státní aerolinie byla založena 6. října 1923. Zprvu zajišťovala pouze vnitrostátní dopravu, kromě linky do Bratislavy létala také do Košic, Brna, Ostravy, Mariánských Lázní a Karlových Varů. Do konce roku 1923 přepravila celkem 29 cestujících, deset kilogramů pošty a 110 kilogramů nákladu.

Letecké spojení se zahraničím zajišťovala od roku 1928 Československá letecká společnost, soukromá firma se státní subvencí, která létala z Prahy například do Berlína, Vídně, Drážďan, Kasselu a Rotterdamu.

Zástupci ČSA vítají na kbelském letišti v září 1936 první sovětské dopravní letadlo
Zdroj: ČT24/ČTK

První let ČSA na konci října 1923 byl významným mezníkem v dějinách československého a českého letectví. K těm předchozím patří například první dálkový let ve střední Evropě z Pardubic do Prahy, který podnikl v roce 1911 Jan Kašpar, nebo vznik tří leteckých továren (Letov, Aero a Avia) v roce 1919.

„V těch dobách byl každý let do jisté míry dobrodružný, protože navigační prostředky, letadla a všechno ostatní byly velice primitivní (…) Smyslem toho všeho bylo propojit Československo, které bylo dlouhé, se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, které neměly víceméně žádnou železniční síť,“ říká letecký publicista Martin Velek.

V roce 1929 se ČSA staly členem Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu. O rok později poprvé opustily území státu – 1. července 1930 se letadlo Československých státních aerolinií vydalo do Záhřebu. Na „jadranský expres“ nasadily tehdejší aerolinky letoun Ford 5 AT-C Trimotor pro čtrnáct cestujících.

Tři roky po letu do Záhřebu spojily ČSA Prahu s Bukureští a v roce 1936 byl zahájen letecký provoz na lince Praha–Moskva. Do konce desetiletí se seznam destinací rozšířil ještě o Brusel, Paříž, Řím a Budapešť. Krátce před druhou světovou válkou tak společnost zajišťovala spojení s většinou významných evropských měst. V roce 1937 navíc ke kbelskému letišti přibylo letiště v Praze-Ruzyni.

Během války byl provoz aerolinek zastaven. Svou činnost dopravce obnovil až 14. září 1945, provoz ale zahájil až v březnu 1946. Další milník přišel v roce 1947, kdy ČSA poprvé vstoupily poprvé do mezikontinentální dopravy a otevřely linky do Káhiry, Istanbulu a Ankary.

Bouřlivý rozvoj v mezinárodní dopravě zažily ČSA v šedesátých letech, kdy se v síti linek objevila nová města v Africe, na Blízkém a Středním východě i v jihovýchodní Asii. Přes Atlantik letělo poprvé letadlo tuzemských aerolinií v roce 1962, a to na lince z Prahy do Havany. Linka do New Yorku byla spuštěna v roce 1970.

Po pádu komunistického režimu se ČSA transformovaly na akciovou společnost (1992) a z názvu „Československé“ po rozpadu federace už zbylo jen „České“ (1995).

Od září 2012 jsou ČSA součástí Českého Aeroholdingu, který sdružuje i Letiště Praha a další společnosti. Letos v březnu pak prodala vláda Petra Nečase 44 procent akcií ČSA korejskému dopravci Korean Air. V současnosti provozují aerolinky 23 letadel Airbus a ATR. Po tříleté pauze letos přibyl do flotily také letoun pro dálkové linky Airbus A330.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.