Praha – Česká ekonomika je nadále v dobré kondici. Potvrzují to data Českého statistického úřadu za březen, kdy průmyslová výroba zrychlila na 6,2 procenta z únorových 4,5 procenta. Vyšší růst zaznamenalo také stavebnictví, které meziročně stouplo o 8,4 procenta.
Výkon českého průmyslu letos vytrvale stoupá; meziroční růst navíc neustále zrychluje. V lednu činil 2,8 procenta, v únoru 4,5 a v březnu už 6,2 procenta. V celém prvním čtvrtletí letošního roku si průmysl připsal 4,6 procenta. O zhruba tři procenta se pak zvedly počty zaměstnanců ve větších podnicích a jejich průměrné hrubé mzdy.
„Průmyslová výroba pokračuje v solidním meziročním růstu,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. České podniky podle něj těží z oživení průmyslové aktivity v eurozóně, nízké ceny ropy a rostoucí domácí poptávky. Pozitivní, ale potupně doznívající vliv má také oslabení koruny centrální bankou z listopadu 2013.
Pro celý letošní rok očekává analytik Raiffeisenbank Michal Brožka růst průmyslu ve výši 4,6 procenta, což je mírné zpomalení proti loňským 4,9 procenta. Petr Dufek z ČSOB zase poukázal na to, že český průmysl roste rychleji než německý.
To, že se českému průmyslu daří, může mít podle poradce prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Borise Dlouhého také vliv na zvyšování mezd. „Určitě se mohou těšit na vyšší mzdy, otázka je však míra nárůstu a ta může být velmi rozdílná. Záleží na tom, jak se jednotlivým firmám bude dařit,“ říká.
Stavebnictví se opatrně rozjíždí
Zatímco v únoru stavební výroba rostla šestiprocentním tempem, v březnu přidala na 8,4 procenta. Rychlejší tempo stavební výroby táhlo hlavně inženýrské stavitelství, kde produkce vzrostla o 20,9 procenta. O více než sedm procent naproti tomu ubylo zahájených bytů. Za celé první čtvrtletí se stavební výroba v Česku zvýšila o 6,9 procenta.
„Ukazuje se, že stavebnictví pomalu nabírá na obrátkách a začíná růst. Protože firmy vidí situaci o něco pozitivněji a nemají takové obavy z budoucnosti, jsou ochotné více investovat. Řada dopravních staveb se také rozbíhá, a to celkově pomáhá oživit stavebnictví,“ zhodnotil to analytik Home Credit Michal Kozub.
Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy je ovšem stavebnictví stále „nemocným mužem“ české ekonomiky, i když se jeho stav velice mírně zlepšuje. „Růst stavební produkce lze stále považovat za spíše opatrný, pokud přihlédneme k letošní velmi mírné zimě a také k tomu, že srovnávací základna je z důvodu hlubokého, více než čtvrtinového propadu tuzemského stavebnictví po roce 2008 stále velice nízká,“ vysvětlil Kovanda.
Výhled stavebnictví ovšem podle analytika ČSOB Petra Dufka zůstává pro další měsíce pozitivní. „Stavebnictví tak může být po průmyslu – s ohledem na svoji velikost – druhým nejvýznamnějším motorem ekonomického růstu,“ předpověděl Dufek.
Optimistický je i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. „Jsme optimisti, první kvartál bývá barometrem jak dopadne celý rok. Výsledek produkce za březen a první tři měsíce roku příznivý trend potvrzují,“ říká Matyáš.
Zahraniční obchod s Ruskem se dál propadá
Statistici informovali také o vývoji zahraničního obchodu. Ten skončil ve třetím měsíci roku v přebytku 19,2 miliardy korun, meziročně tak klesl o šest miliard. Výsledek zklamal finanční trhy, které očekávaly přebytek až o deset miliard vyšší. „Pozitivní překvapení však nastalo u růstu vývozů, které se meziročně zvýšily o slušných 10,2 procenta,“ poznamenal analytik Komerční banky Jiří Škop.
Export se v březnu zvýšil na 302,4 miliardy korun a dovoz o 13,7 procenta na 283,1 miliardy. „I když čísla obchodní bilance tentokrát mírně zaostávají, nepovažujeme to za předzvěst nějakého negativního obratu. V situaci, kdy tuzemská spotřebitelská i investiční poptávka po letech opět nabrala dech, jde o logický vývoj,“ dodal Dufek.
Dál se snižuje význam Ruska pro zahraniční obchod – jeho podíl na tuzemském exportu klesl pod dvě procenta, když se vývoz do Ruska v březnu meziročně propadl o třetinu. „Situace v Rusku negativně ovlivňuje české exportéry. Prozatím si exportéři jako celek s krizí v Rusku a na Ukrajině celkově poradili dobře. Podíl vývozů do Ruska na celkových vývozech kulminoval v říjnu 2012, kdy dosáhl 4,3 procenta. Od té doby však již postupně klesá a během prvních tří měsíců letošního roku dosáhl už jen 1,9 procenta,“ vyčíslil Škop.
