Pro nedostatečnou podporu odložili republikáni hlasování o dluhu

Washington – Řešení vleklé politické krize ve Spojených státech kolem zvýšení stropu pro státní dluh stále není na obzoru. Návod na vyřešení patové situace nepřinesl ani dnešní projev amerického prezidenta Baracka Obamy. Republikáni navíc ve čtvrtek krátce před půlnocí SELČ odložili ve Sněmovně reprezentantů hlasování o svém návrhu na zvýšení stropu pro státní dluh Spojených států ze současných 14,29 bilionu dolarů. Zřejmě tak pro něj zatím nesehnali dost hlasů, protože s plánem má problém konzervativní křídlo strany. Návrh navíc nemá velkou naději v Senátu, který na rozdíl od sněmovny ovládají demokraté. Bez tohoto návrhu ale americká vláda po 2. srpnu nebude mít dost peněz na svůj provoz. Obama dnes proto republikány vyzval, aby hledali řešení, které by bylo přijatelné pro obě politické strany a prošlo i Sněmovnou reprezentantů a Senátem. Američany potom požádal, aby telefonáty či e-maily vyvíjeli tlak na zákonodárce. Jak vypadá americký dluh se můžete podívat zde.

Sněmovna reprezentantů měla kolem čtvrtečních 18:00 místního času (půlnoc SELČ) hlasovat o plánu republikánského šéfa Sněmovny Johna Boehnera. Krátce před hlasováním ale demokraté informovali o jeho odložení. Boehnerovi se ani přes zvýšené úsilí pravděpodobně nepodařilo přesvědčit své konzervativní kolegy, že podpora jeho plánu má smysl. Konzervativci odmítají další zadlužování, mimo jiné také požadují přijetí ústavního dodatku o vyrovnaném rozpočtu.

Boehner chce strop pro státní dluh schvalovaný Kongresem zvýšit ve dvou krocích. Celkem by se při nich dosáhlo úspor kolem tří bilionů dolarů během deseti let. První navýšení stropu by mělo platnost zhruba na šest měsíců a představovalo by úsporu zhruba bilionu dolarů během deseti let. Pak by se jednalo o podobě zbylých rozpočtových škrtů. Jeho plán dnes však Obama označil za plýtvání časem.

 Barack Obama:

„Čas pro upřednostňování stranických zájmů skončil. Nastala chvíle pro kompromis ve jménu amerického lidu.“

Demokraté chtějí dlouhodobější řešení

Šéf Bílého domu Barack Obama a další demokraté ale takový plán odmítají. Obávají se totiž, že na přelomu roku by se drama kolem stropu pro dluh opakovalo znovu. Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid proto uvedl, že republikánský návrh je mrtvý, jakmile dorazí do horní komory Kongresu: „Jakmile Sněmovna dokončí hlasování, zákonem se začne zabývat Senát a ještě dnes jej odmítne.“ „Už nemůžeme déle čekat, pojďme se dohodnout,“ dodal.

Reid v uplynulých dnech představil vlastní plán pro zvýšení stropu pro státní dluh, který podporuje Obama. To by přineslo úspory kolem 2,4 bilionu dolarů během deseti let, zároveň by vládě poskytlo peníze do konce roku 2012. O dalším zvýšení stropu pro zadlužení by se tak hlasovalo až po prezidentských volbách v listopadu příštího roku. Republikánům ale vadí, že takové řešení by Obamovi dalo až do voleb volnou ruku ve vládních výdajích.

Američtí politici se tak ani po několika týdnech intenzivních jednání stále nepřibližují k řešení situace. Je tak možné, že se o víkendu budou snažit na poslední chvíli najít kompromis, než lhůta pro dohodu vyprší.

V amerických médiích se tak stále více diskutuje o dopadech poklesu hodnocení schopnosti země splácet závazky, kterým USA pohrozily ratingové agentury, pokud politici nedospějí k věrohodnému řešení krize. Nejčernější předpovědi přitom mluví o tom, že by pak americkému hospodářství hrozila dlouhá stagnace. Zároveň by se zemi mohly výrazně prodražit další půjčky.

Americké dluhy přesahují hranice Spojených států

Dluhová krize Spojených států přesahuje hranice země. Situaci se znepokojením sleduje i největší držitel amerických dluhopisů, Čína. Tamní vláda již dříve Američany varovala před ztrátou důvěryhodnosti. „Taková politická hra s ohněm je nebezpečně nezodpovědná,“ napsala pak ve čtvrtek v komentáři státní tisková agentura Nová Čína. Země vyzvala obě politické strany k rychlému řešení. Totéž radí americké vládě i Mezinárodní měnový fond.

Na Spojené státy znovu apeluje i šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová: „Celosvětová ekonomika je silně závislá na té americké. Americká ekonomika je, při vší úctě k jiným vlivným zemím, světovou jedničkou. Takže nejistota v Americe dělá vrásky na čele i nám. A kdyby to mělo zajít ještě dál, jistě bychom pocítili důsledky všichni, nejen Amerika.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
03:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 44 mminutami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 6 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.