Přispíváme všem skupinám, hájí bonus pro důchodce Schillerová. Zhorší to vztah mezi generacemi, oponuje Horská

Nahrávám video

Zamýšlené vyplacení mimořádného bonusu pro důchodce vychází z vývoje cen jejich spotřebního koše (například náklady na léky, potraviny, energie) i z toho, že si nemohou přivydělat. V Událostech, komentářích to prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová Pekarová naopak považuje za hlavní důvod blížící se říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Připravovaný bonus zkritizovala i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Schillerová v diskusi odmítla, že by šlo o předvolební trik. Argumentovala tím, že kabinet přispěl a nadále přispívá i ostatním skupinám obyvatelstva. Zmínila například rodiče s malými dětmi, podnikatele či zaměstnance (ošetřovné, 25 nebo Antivirus). S ohledem na státní rozpočet je zastáncem jednorázového příspěvku ve výši čtyř tisíc korun. 

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z koaliční ČSSD navrhuje tento bonus (takzvané rouškovné) ve výši šesti tisíc korun. O konečné výši má do týdne rozhodnout vedení koalice. „Zvyšujeme tím množství peněz do ekonomiky, které budou utraceny. Ekonomika peníze pro spotřebu potřebuje,“ hájila v pořadu příspěvek místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová. „Chceme, aby ekonomika šla vpřed,“ dodala. 

Pekarová Adamová uvedla, že důchodci jsou důležitá volební skupina, kterou se vláda snaží nalákat. Ona by však za prospešnější považovala například rozvoz účinných antivirových roušek důchodcům. Vláda podle ní odbrzdila dluhovou brzdu a to na úkor budoucích generací. Dluh se podle ní bude zvyšovat nejen letos a příští rok, ale i další léta. 

Schillerová pak v diskusi uvedla, že roušku lze získat i za čtyři koruny, na což moderátorka diskuse Světlana Witowská reagovala, že nejlevnější jsou za 30 korun. 

Ekonomka Horská uvedla, že připravovaná částka není odůvodnitelná zvýšenými životními náklady důchodců v porovnání s ostatními skupinami. „Nevidím důvod, proč by se jedné skupině mělo přidávat na úkor jiné,“ uvedla s poukazem na těžkou roli například samoživitelek. Domnívá se, že toto mezigenerační přerozdělování nebude dělat dobře mezi generacemi. „Krize dopadne na jednotlivce s malými dětmi a na sociálně slabé,“ doplnila. 

Spor o Antivirus

Shoda nepanovala ani u nedávného prodloužení programu Antivirus z konce srpna do konce října. Podle Horské měl program skončit spolu s ukončením mimořádných opatření. Navíc firmy se o jeho prodloužení dozvěděly osm dní před původně zamýšleným ukončením, což jim ztěžuje plánování. Podle ekonomky by se měla „rozsvítit na ekonomiku světla, abychom věděli, v jakém je stavu“. A zároveň by se měl umožnit přesun pracovních sil ze zasažených oborů a podniků tam, kde se mohou dál rozvíjet. 

Pekarová Adamová se domnivá, že prodloužení k ničemu nevede, jen konzervuje pracovní místa, která nejsou schopna se udržet. Současná krize by se měla podle ní využít k restrukturalizaci ekonomiky. 

Schillerová s Valachovou k tomu uvedly, že koalice nyní diskutuje parametry kurzarbeitu,  tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Právě ten by měl bezprostředně nahradit program Antivirus a být připraven pro mimořádné situace. „Budeme tak podporovat, že lidé budou pracovat, vytvářet hodnoty,“ řekla Schillerová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 8 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 11 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled