Praha – Už tento pátek začnou voliči rozhodovat mimo jiné o tom, kolik peněz z každého nákupu nebo z každé výplaty budou v dalších letech odevzdávat státu. Právě různé sliby v oblasti daní patří v kampani k těm nejúdernějším. Kdo slibuje snižování sazeb, kdo chce, aby daně rostly s výší výdělku a kdo by je ponechal beze změn?
2 minuty
Co zamýšlí strany s daněmi?
Současné sazby DPH ve výši 15 a 21 procent
- ČSSD, TOP 09, ODS a Strana zelených nechtějí tyto sazby měnit.
- Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury by sazby snížil o jeden procentní bod na 14 a 20 procent.
- Také KDU-ČSL, SPOZ a hnutí ANO 2011 chtějí snížit alespoň spodní sazbu DPH, a to z 15 na 10 procent.
- KSČM by sazby snížila ještě razantněji – pokud se bude Česku ekonomicky dařit, počítá s DPH ve výši 5 a 19 procent.
- Většina stran pak podporuje zavedení nižší nebo nulové sazby na některé specifické druhy zboží – třeba knihy nebo léky.
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – v současnosti činí 15 procent z tzv. superhrubé mzdy, již schválené zákony ale počítají s tím, že od roku 2015 bude tato daň ve výši 19 procent z hrubé mzdy.
- ANO, TOP 09, ODS a Úsvit to chtějí zachovat.
- ČSSD by ráda zavedla dvě sazby ve výši 15 % a 27,5 % ze stávající superhrubé mzdy (to odpovídá 20 % do 100 000 Kč a 30 % nad 100 000 Kč z hrubé mzdy).
- Lidovci navrhují tři daňové sazby ve výši 12, 20 a 28 procent z hrubé mzdy.
- KSČM chce po zrušení superhrubé mzdy zavést tři daňová pásma (19, 25 a 32 procent), postupem času zvažuje rozšíření daňové progrese až na pět pásem.
- Strana zelených prosazuje druhou daňovou sazbu ve výši 30 procent u příjmů nad 100 tisíc korun.
- SPOZ chce rovněž zrušit superhrubou mzdu a odstupňovat zdanění podle výše mzdy tak, že u čtyřnásobku a vyšší průměrné mzdy by činilo asi 40 procent.
