Poker: Pro někoho hra, pro jiného dobře placená práce

Praha – Poker může být pro jednoho zábava, pro druhého hazard, pro několik vyvolených ale i zdroj nadprůměrných příjmů. Karetní hra, jejíž kořeny můžeme najít už ve středověku, má dnes po celém světě víc než sto milionů příznivců. V Česku hrají poker denně desítky tisíc hráčů a zhruba každý desátý si hrou umí i vydělat.

„Hráči, kteří se pokerem živí, nejsou gambleři. Přistupují k tomu, jako třeba kdyby obchodovali na burze. Mají nějaký objem peněz, který mají vyčleněný na hraní, a nikdy by nevsadili celý objem na jeden turnaj. Takové nepsané pravidlo je, že do turnaje by měli investovat maximálně jednu setinu prostředků,“ vysvětluje manažer pokerové školy Pokerstrategy.com Pavel Stehno.

Poker navíc už dávno není jen hrou na pozdní večery v kasinech nebo na turnajích. Většina hráčů tráví hodiny v online hernách na internetu. „Boom se objevil zhruba před třemi lety. Předtím poker na internetu nikdo moc nehrál. Byla to pouze úzká skupina osob, ale před třemi lety se dá vypozorovat ten masivní nárůst, kterého jsme svědky, a myslím si, že v následujících letech to půjde ještě nahoru,“ myslí si Milan Macela z Jetbull.cz. 

Poker
Zdroj: ČT24

Profily profesionálních hráčů pokeru 

Pavel „Taška“ Kellner (26 let) – studoval filozofickou fakultu v Plzni. Během stáže v Itálii se ale naučil hrát poker a už rok a půl se mu věnuje na plný úvazek. 

„V jednu chvíli si člověk uvědomí, že nemá zapotřebí chodit do běžné práce, aby dostal na konci měsíce 20 tisíc korun, když tady je může vyhrát za jeden večer. Což je samozřejmě taková mylná iluze a vidina začátečníků.“ 

Jaroslav Vajgl (36 let) – několikanásobný finalista České pokerové tour. Pracuje jako projektový manažer pokerového portálu. 

„Pořád chodím do práce. Pro mě je poker pořád koníček, sice v podstatě i práce, ale jsem jeden z mála hráčů, co hrají větší turnaje a stále se živí prací. Já mam rád jistotu.“ 

Tomáš Kvapil (34 let) – pracoval v reklamní agentuře a pak v rádiu. V roce 2005 byl jedním z prvních, kdo v Česku vyzkoušel v současnosti nejoblíbenější verzi pokeru – Texas HoldEm. 

„Karty baví každého chlapa. Někoho víc, někoho míň. Taky máme asi větší sklony k hazardu než ženy a dívky. V každém z nás hraje hazard nějakou roli. Peníze, o které se dá hrát, to je prostě adrenalin.“ 

Kolik času profesionální hráč pokerem stráví a co všechno musí obětovat? 

„Osm až deset hodin, pět dní v týdnu, někdy čtyři, někdy šest dní v týdnu. Je to výhoda, že si člověk může udělat práci, jak potřebuje, kdy potřebuje,“ říká k času, který stráví pokerem, Tomáš Kvapil. „Klasický hráč pokeru podle mě hraje v noci, online. Protože kvalitních českých turnajů moc není, jsou třeba dva tři do měsíce, všichni hrají na internetu,“ dodává Jaroslav Vajgl. 

„Člověk jenom hraje, spí, hraje, spí, hraje, hraje, spí, hraje a doopravdy nemá čas na nic jiného. Pomalu svoje bývalé kamarády z škol, ze střední, z vysoké školy nevidí. Už si s nimi pomalu nemám co říct,“ odkrývá stinné stránky hraní Pavel Kellner. „Občas už toho mám dost a nejradši bych poker vyhodil z okna a nejde to,“ dodává. 

Nahrávám video

Zdanění pokeru naráží na legislativní nedostatky 

V Česku výhry z pokeru definuje zákon o dani z příjmu, přesto většina hráčů výhry nedaní. „Finanční úřad zastává názor, že každý hráč, který je v plusu, by měl za celý rok zdanit své příjmy a podat daňové přiznání a v tom příjem zdanit. Nicméně není vůbec vydefinováno, jakým způsobem to má udělat,“ říká manažer pokerové školy Stehno. 

„Posledního asi půl roku ministerstvo financí i ve spolupráci s Asociací pokerových hráčů připravuje novelu loterijního zákona, která by ukončila toto legislativní vakuum a jasně by vymezila, co tedy poker je – jestli je to hazard, nebo sport, jakým způsobem se má danit, kdo vlastně může poker provozovat na území České republiky a pro české hráče,“ uzavírá Stehno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.