Praha - Motorová paliva v Česku jsou stále "zelenější". Od ledna musejí všechny pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic splňovat náročnější emisní normu Euro 5. Budou tak obsahovat pětkrát méně síry, konkrétně nejvíce 10 miligramů na kilogram. Zároveň se v palivech zhruba zdvojnásobí podíl biosložky. Rafinerské společnosti pod tlakem EU investují do ekologických technologií miliardy, promítnutí nákladů do koncových cen by měla zmírnit silná konkurence na českém trhu. O skutečných efektech podpory biopaliv vedou odborníci spory, některé problémy by měla odstranit tzv. druhá generace biopaliv.
Největší výrobce a prodejce paliv na tuzemském trhu, společnost Unipetrol, distribuuje pohonné hmoty standardu Euro 5 již od poloviny letošního roku. Rafinerie Unipetrolu investovaly od roku 2005 do odsíření a do zvýšení podílu biosložky v pohonných hmotách přibližně 1,8 miliardy korun. Náklady se do koncových cen pro řidiče ale nepromítnou vzhledem k silné konkurenci na trhu, tvrdí generální ředitel dceřiné firmy Paramo Ivan Ottis.
Krom snižování obsahu síry je druhým sledovaným ekologickým ukazatelem podíl biosložek v palivech. Jejich přimíchávání je v Česku povinné od září loňského roku u nafty a od počátku letošního roku u benzinu. Od ledna se namísto dosavadních dvou procent bude muset do nafty přimíchávat 4,5 procenta a do benzinu 3,5 objemového procenta biosložek. V roce 2010 chce mít EU podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot 5,75 procenta podle energetického obsahu.
Jsou biopaliva vůbec prospěšná?
Ekologickou prospěšnost biopaliv však v poslední době zpochybnilo hned několik odborných studií. Při započtení všech faktorů jejich produkce emise údajně dokonce zvyšují, protože výroba a distribuce biopaliv často spotřebovává více energie, než sama biopaliva dodávají.
Častým terčem kritiky jsou biopaliva také kvůli vlivu na ceny potravin. Pro zemědělce je totiž díky dotacím často výhodnější pěstovat plodiny na biopaliva namísto klasických zemědělských produktů. Podle některých odborníků tak podpora biopaliv přispěla k letošní potravinové krizi v rozvojových zemích.
Druhá generace má být bezproblémová
Experti si více slibují až od „druhé generace“ biopaliv vyráběných z nezemědělských a odpadových surovin, například z travin a rychle rostoucích dřevin, nikoli z potravinářských surovin. Tato biopaliva se zatím v Česku nepoužívají, podle odborníků je jejich nástup otázkou pěti až deseti let. Česká vláda se jejich příchod snaží v souladu s postojem EU uspíšit a zítra v rámci novely zákonů o spotřebních daních projedná jejich daňové zvýhodnění.
