Podmínky ve zpracovatelském sektoru jsou nejlepší od dubna 2011

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v únoru zlepšily. Index PMI stoupl na nejvyšší hodnotu od dubna 2011, a to na 57,6 bodu z lednových 55,7 bodu. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. K růstu indexu v únoru přispělo všech pět ukazatelů.

„Výroba, nové zakázky i zaměstnanost prudce rostou. Vzhledem k tomu, že i očekávání budoucí výroby jsou stále pozitivní, data naznačují, že by výroba mohla výrazně přispět k prvním čtvrtletním výsledkům HDP. Je naděje, že ty by se mohly vzpamatovat z neuspokojivých výkonů druhé poloviny roku 2016,“ uvedl vedoucí ekonom u společnosti IHS Markit Paul Smith.

Klíčovým tahounem lepších podmínek byla v únoru výroba. Její růst byl podle IHS Markit nejvyšší od května 2014. Nárůst objemu nových zakázek byl největší za posledních 2,5 roku. Tvorba pracovních míst byla nejrychlejší od léta 2015.

Vývoj souvisí se zlepšujícími se podmínkami v zahraničí

Vývoj podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera do velké míry souvisí se zlepšujícími se podmínkami v zahraničí, zejména v eurozóně a Německu. „Tamní hodnoty indexu PMI v posledních měsících také rostou a v únoru se dostaly stejně jako v Česku na nejvyšší hodnoty od roku 2011,“ upozornil.

„Příznivý vývoj ve vnějším prostředí je samozřejmě velmi dobrou zprávou pro středoevropské, exportně orientované ekonomiky. Navíc lze předpokládat, že průmyslová výroba jak v české ekonomice, tak v Maďarsku a Polsku, bude letos profitovat z oživení investičních výdajů v souvislosti s vyšším čerpáním prostředků z evropských fondů,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Průměr indexu za leden a únor je podle analytičky Raiffeisenbank Daniely Milučké výrazně vyšší, než kolik činil průměr ve čtvrtém čtvrtletí 2016. „Lze proto očekávat, že první čtvrtletí bude pro průmyslníky úspěšnější, než bylo poslední čtvrtletí loňského roku. A když se daří průmyslu, daří se celé ekonomice. I proto čekáme, že tempo růstu české ekonomiky na začátku roku zrychlí přes 2,5 procenta meziročně,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...