Plán na rozšíření mýtného na silnice 1. třídy se mění. Průjezd může být dál bez poplatku

Mýtný systém se po roce 2019 rozšíří na 900 kilometrů silnic 1. tříd. Na většině ale bude nakonec nejspíš stanovena nulová sazba, tedy průjezd nadále nebude zpoplatněn, sdělilo ministerstvo dopravy. Resort tím chce vyjít vstříc krajům a obcím, které mýto nechtěly. Postup ministerstva kritizují dopravci.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) by měla být nastavena nulová sazba na úsecích silnic 1. třídy, kde si samosprávy mýto nepřejí. Nemuselo by se to ale týkat všech úseků, protože část obcí a krajů chce pomocí mýta na svém území omezit tranzitní dopravu, kdy se řidiči vyhýbají zpoplatněným dálnicím.

Přesnou podobu poplatků na silnicích 1. třídy zatím ministerstvo nepředstavilo, o návrhu bude dál jednat se zástupci krajů a obcí. Ťok chce ovšem navrhnout vládě nulovou sazbu na vybraných úsecích alespoň na dobu mandátu současné vlády.

Postup ministra dopravy kritizovalo sdružení dopravců Česmad Bohemia. Podle mluvčího Martina Felixe nastavení nulové sazby na rozšířené úseky vyvolává dojem, že zadání tendru na další provoz mýtného bylo účelové, aby ospravedlnilo přechod na satelitní systém.

„Vždyť od začátku proti němu protestovali jak všichni zúčastnění, tak proti hovořily i ekonomické analýzy zadané samotným ministerstvem dopravy,“ uvedl Felix. Podle sdružení by snížení rozsahu zpoplatněné sítě mělo vést i k poměrnému snížení ceny za celou zakázku.

Plán ministerstva kritizoval i Kapsch, který neuspěl v tendru na provozovatele mýta po roce 2019. „Pokud je to pravda, jde o skandál, protože celý tendr a vyhození stávajícího systému do koše pak nedává smysl,“ uvedl mluvčí Kapsche David Šimoník. Podle něj je v takovém případě desetimiliardový tendr zhruba o polovinu předražený.

Východisko z nouze, míní Hospodářská komora

Rozšíření mýta o 900 kilometrů v minulosti kritizovala také Hospodářská komora. Předseda dopravní sekce komory Emanuel Šíp nyní plán ministerstva označil jako východisko z nouze, které lze za současné situace přivítat.

„Řeší to hlavní problémy, které jsme s rozšířením měli,“ dodal Šíp. Podle něj je ovšem současný krok ministerstva „kočkopsem“, který vychází z dlouhodobé absence strategie státu k mýtu.

Nulová sazba by neměla mít vliv na přípravu nového mýtného systému. Podle mluvčího budoucího provozovatele mýta firmy CzechToll Miroslava Beneše přípravy pokračují beze změn a v případě nastavení poplatků jde spíše o politické rozhodnutí státu, které fungování systému neovlivní.

Mýtný systém se od roku 2020 rozšíří o více než 900 kilometrů na silnice 1. třídy. Současná mikrovlnná technologie bude nahrazena satelitním systémem. V tendru na provozovatele zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...