Opencard od srpna zlevní, nově bude k mání na internetu

Praha – Od 1. srpna se sníží většina poplatků, které lidé platí v souvislosti s využíváním karty Opencard. Například za vydání červené karty na počkání lidé zaplatí jen 250 korun místo dosavadních 400. Z 500 na 300 korun klesne také poplatek za vydání karty s kontaktním čipem, která umožňuje držitelům mít na kartě elektronický podpis. Klasické vydání karty zůstane i nadále zdarma. Přibude i nová možnost – objednat si kartu přes internet.

„Vzhledem k tomu, že s přechodem na elektronické jízdné bude držitelů Opencard výrazně přibývat, požádal jsem společnost Haguess, aby služby Opencard zlevnila,“ vysvětlil rychlý pokles cen náměstek primátora Milan Richter (ODS).

Kromě levnějšího vydání zbrusu nové karty, vyjde výrazně levněji i vystavení duplikátu při odcizení karty. Zatímco v současnosti se platí 400 korun, nově bude poplatek činit pouze 50 korun. Držitel ale bude muset předložit doklad o odcizení Opencard vystavený policií. Kompletní nový ceník je k dispozici na webových stránkách Opencard.

Opencard z pohodlí domova

Aby si lidé pořídili Opencard, už nebudou muset běhat do knihoven nebo na další kontaktní místa. „Žadatelé o Opencard nemusí navštěvovat kontaktní místo, mohou požádat přes internet a fakticky do místa bydliště, do zaměstnání jim bude Opencard dodána,“ informoval Richter. Za doručení karty zájemce zaplatí 150 korun.

Magistrát spolu se společností Haguess bude rovněž pracovat na zavedení nového typu Opencard, který by neuchovával osobní údaje. Na kartě by ale byla natištěna fotografie a bylo by tam uvedeno jméno a příjmení. Takový typ karty bude použitelný především pro ty, kteří chtějí průkazku používat v MHD. Magistrátní odbor informatiky společně s dopravním podnikem a společností Haguess ale musí nejprve zpracovat studii, která by navrhla technické řešení nové karty.

Projekt Opencard od začátku provázejí pochybnosti, podle kritiků je předražený a nenabízí Pražanům všechny služby, které od něj byly očekávány. Systém Opencard už proto prověřily tři audity. První koncem loňského roku vyčíslil náklady na 888 milionů korun, příjmy byly ale nulové. Auditoři také poukázali na řadu chyb při řízení projektu nebo na nevýhodné smlouvy, které město uzavřelo s firmou Haguess. Některé závěry se ale liší, jeden posudek se domnívá, že Praha porušila zákon o veřejných zakázkách, druhý toto tvrzení vyvrací. Praha se proto pokouší projekt zachránit.

Pražské metro
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 1 hhodinou

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 11 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 16 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.