Opel směřuje do rukou Magny

Berlín/Brusel - O budoucnosti Opelu se jedná na všech frontách. Šanci na nalezení řešení má už jen berlínské jednání, zdá se ale, že se v Berlíně přeci jen blýská na lepší časy. Matka Opelu, americká automobilka General Motors, kanadský výrobce autodílů Magna a německá vláda již mají rámcovou dohodu, která by mohla Opel zachránit. Na detailech smlouvy se stále pracuje, její konečná podoba by měla být oznámena během několika hodin.

Dohoda, kterou zástupci všech tří stran nyní dolaďují, by měla sloužit jako podklad pro poskytnutí překlenovacího úvěru pro Opel v celkovém objemu 1,5 miliardy eur (asi 40,2 miliardy korun). Zdá se, že jednání, která od včerejšího večera již několikrát málem zkrachovala, konečně spějí ke zdárnému konci, kde na Opel čeká nový vlastník - Magna.

Kanadský výrobce je pro Němce přijatelnější mimo jiné i proto, že plánuje v mateřské zemi Opelu zrušit pouze 2,5 tisíce pracovních míst. Druhý favorit boje o německou automobilku přitom počítal s tím, že propustí zhruba 10 tisíc zaměstnanců ze současných 25 tisíc, které Opel v Německu nyní má.

Fakta o Magně

  • Magna je 3. největší výrobce autodílů na světě
  • Stojí za ní rakouský, kanadský, ale i ruský kapitál.

Jednání jako na houpačce 

Jednání o záchraně Opelu se od včerejšího večera spíše krachovala, než dosahovala nějakých uspokojivých výsledků. Ve čtvrtek je zkomplikoval nečekaný požadavek zástupců amerického majitele Opelu, automobilky General Motors, která od Berlína požaduje dodatečnou pomoc ve výši tří set milionů eur. Italská automobilka Fiat se proto dnešního kola jednání neúčastní s tím, že požadavky vlády i GM jsou přemrštěné. Jednání s druhým zájemcem, Magnou, se rovněž v průběhu dnešního odpoledne vyostřila.

Jak uvedl generální ředitel Fiatu Sergio Marchionne, požadavek vlády, aby Fiat poskytl Opelu peníze na provoz do doby, než vláda rozhodne o načasování a podmínkách překlenovacího úvěru, znamenají pro turínskou firmu zbytečné a bezdůvodné riziko. Nepřijatelné pro firmu jsou i nové finanční požadavky GM. Marchionne také poznamenal, že je nesmyslné očekávat, že Fiat poskytne finanční pomoc, když se zatím nedostal ani k úplným finančním záznamům Opelu.

I dohoda mezi Magnou a GM na tenkém ledě

Nejistota dnes odpoledne panovala rovněž kolem jednání s Magnou. I ta už kvůli neshodám s GM hrozila odchodem z jednání, nakonec ale ve stanoveném termínu předložila novou nabídku a obě strany začaly s přípravou dohody.

Politici během dne nevylučovali ani možnost, že by Opel mohl skončit v insolvenci. Toho se bojí zaměstnanci automobilky, kteří by tak mohli přijít o místa. Politici ale uklidňují, že i přes insolvenci by se dala pracovní místa ještě zachránit.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Tošovský:

„Je pravda, že jednou z možností může být skutečně i konkurz. Ačkoliv to zní velmi špatně, není to úplně zavrženíhodná varianta, protože to je jeden ze způsobů, jak oddlužit společnost. Na druhou stranu velmi těžce se vysvětluje i politicky, že k tomu došlo.“

O Opel se bojovalo - i v Bruselu

Kvůli problémům GM a Opelu se dnes pod taktovkou Evropské komise sešli také ministři hospodářství a průmyslu EU. Jednání se zúčastnili rovněž zástupci americké automobilky General Motors. Místopředseda komise Günter Verheugen předeslal, že je třeba, aby se pro německou automobilku našlo celoevropské řešení.

Bruselská schůzka ale nakonec žádné zázračné řešení nepřinesla. „Zatím se nerýsuje žádné konkrétní přímé řešení. Německá strana nám narýsovala takovou architekturu, jak by k tomu řešení mělo dojít. Ale je tam spousta nedořešených otázek. Ještě není vidět konec,“ popsal výsledek schůzky český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Státy se podle něj jen zavázaly k tomu, že nebudou při řešení krize evropských automobilek používat žádný diskriminační přístup a nebudou ani sledovat své vlastní zájmy.

Přežití Opelu je pro Evropu klíčovou otázkou. Jen ve svých německých závodech zaměstnává automobilka přes 25 tisíc lidí. Vyrábí ale také v Belgii, Polsku, Portugalsku, Španělsku a Velké Británii. Celkově v jejích továrnách po celé Evropě pracuje zhruba 60 tisíc lidí. V Česku mají evropské dcery GM asi 30 dodavatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.