Brusel - Po devatenácti dnech končí možnost kandidovat na post nového šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hlavní favoritkou je stále francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. O tom, jestli nahradí Dominiqua Strausse-Kahna kterého čeká v New Yorku soud pro údajné znásilnění hotelové pokojské, se rozhodne do konce měsíce.
Bude šéfkou MMF zástupce vyspělého nebo rozvojového světa?
Hlavním konkurentem Francouzky Lagardeové je šéf mexické centrální banky Augustín Carstens. O tom, kdo stane v čele instituce, rozhodnou zástupci čtyřiadvacítky zemí a organizací. Zástupci evropských zemí dávají kvůli krizi v eurozóně přednost někomu z tohoto regionu. Navrch má tak Lagardeová. Navíc za ní stojí také Spojené státy a Rusko.
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš:
„Christine se od začátku účastní těch záchranných akcí na periferiích eurozóny. Zná zájmy jednotlivých stran toho propletence vztahu mezi Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou, a dokáže lépe odhadnout skutečné možnosti té situace.“
Jenže Lagardeová nemá čistý štít. Francouzská ministryně je totiž podezřelá ze zneužití vlastního postavení. Francouzská justice ji teď vyšetřuje, jestli v roce 2007 nejednala ve prospěch podnikatele Bernarda Tapieho. Ten si tehdy stěžoval, že ho podvedla banka Credit Lyonnais. Lagardeová proto nechala zřídit speciální soudní senát, který případ vyšetřil a rozhodl ve prospěch Tapieho, který tak získal téměř 300 milionů eur.
Jindy by měl Carstens všechny trumfy v rukávu
„Carstens je kvalifikovaný, renomovaný mezinárodní ekonom a má zkušenosti z MMF a v jakékoliv jiné době by měl všechny trumfy v ruce,“ dává mu ale šanci komentář Jana Bureše. Pokud však přesto Lagardeovou světoví zástupci zvolí, stane se první ženou v čele instituce za její 67letou historii a už pátým šéfem Mezinárodního měnového fondu s francouzskou národností.
