Nové jaderné bloky mají souhlas vlády, zbývá dořešit financování

Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Měla by tak neodkladně začít příprava výstavby nových jaderných bloků v elektrárnách Temelín a Dukovany. Každá by měla dostat po jednom bloku s možností rozšíření o další blok. Plán navazuje na aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou kabinet podpořil před dvěma týdny. Ta stanovila právě jádro hlavním zdrojem výroby energie v Česku.

„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Za klíčovou považuje zejména stavbu bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037, aby se udržela kontinuita provozu.

Po schválení akčního plánu, který vzešel z resortů průmyslu a financí, zbývá dořešit, jak výstavbu nových bloků financovat. Dokument obsahuje několik variant. Stát přitom preferuje, aby investici zaplatil majitel a provozovatel jaderných elektráren, tedy firma ČEZ. Výstavbu nového bloku v Dukovanech z jejích peněz podpořil ministr financí Andrej Babiš (ANO), šéf ministerstva průmyslu Mládek a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se přiklonili k variantě, kdy by stavbu realizovala dceřiná firma energetického gigantu.

Aktualizovaná státní energetická koncepce předpokládá, že letos se bude jádro na výrobě elektřiny v Česku podílet zhruba 35 procenty. Po dostavbě dvou bloků jaderných elektráren by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na 50 procent.

Plán také doporučuje, aby stát před vynaložením investice ve výši 250 až 300 miliard znovu posoudil, zda lze nové jaderné zdroje stavět bez státních garancí. Sobotka s Babišem se však před časem dohodli, že stát neposkytne záruky na výkupní cenu elektřiny z atomu.

„Otázkou je, jakým způsobem zajistit elementární návratnost projektu. Což je samozřejmě důležité pro společnost ČEZ i pro věrohodnost tendru na dodavatele. Takže tuto debatu povedeme. Všude na světě, kde se staví jaderné elektrárny, je to ve spolupráci se státem,“ komentoval to tehdy šéf firmy Daniel Beneš.

Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj: ČT24

„Nedovedu si představit, že by ČEZ vyhlásil, že bude stavět jadernou elektrárnu, a podařilo se mu to, aniž by do toho Česká republika nějakým způsobem vstupovala,“ řekl nyní členům sněmovního výboru pro životní prostředí Beneš. Odhaduje, že výstavba každého nového jaderného bloku vyjde na 120 až 150 miliard korun. Dodavatele nového dukovanského bloku by prý mohl ČEZ vybrat kolem roku 2020.

Už loni zrušil státní energetický gigant tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, jelikož vláda odmítla garantovat výkupní ceny elektřiny z rozšířené elektrárny. Možnost poskytnutí státních garancí se nelíbí Rakousku, které v takovém případě hrozí podáním žaloby na Českou republiku k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Podle ministerstev by ČEZ měl v každém případě pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě nových bloků, jako je získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Vydání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025. O potenciálních druhých nových blocích v obou lokalitách je podle ředitele ČEZu možné uvažovat až kolem roku 2050.

Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž potvrdil, že nejdříve proběhnou kroky k vyčlenění projektů do dceřiných společností a kontakty se strategickými partnery. „Existuje možnost, že bychom do dceřiných společností pozvali i spoluinvestory,“ připustil na jednání sněmovního výboru Beneš. „Rovněž bude nezbytné jednat s Evropskou komisí o způsobu výběru dodavatele, způsobu financování a zajištění návratnosti. Ve všech případech existuje řada variant,“ doplnil mluvčí.

Ekologové mluví o „jaderné pasti“

Národní akční plán a další rozvoj jaderné energetiky nicméně kritizují některé nevládní a ekologické organizace jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. Vadí jim zejména, že rozhodnutí o garancích odkládá materiál až na rok 2025 a vtahuje tím budoucí vládu do „jaderné pasti“.

Kabinet se navíc podle nich schválením akčního plánu rozhodl pro drahou cestu zvýšení energetické závislosti státu na dovážených zdrojích. Edvard Sequens ze sdružení Calla kritizuje stát za to, že nevěnoval větší pozornost rozvoji obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost pak považuje argumentaci energetickou soběstačností za absurdní. „Nedostatek elektřiny nehrozí ani do budoucna,“ prohlásil s tím, že rozhodnutí ministrů svede Česko na cestu mnohamiliardových dotací.

Hospodářská komora naopak akční plán vítá jako krok ke stabilnější a předvídatelnější energetice a zachování energetické soběstačnosti i po roce 2035. Vláda by se však měla podrobněji vyjádřit k otázce financování bloků. Rozsáhlá podpora obnovitelných zdrojů totiž podle komory způsobila, že není ekonomicky návratné stavět jakýkoliv nový zdroj.

Státní garance prakticky znamenají, že by na stavbu bloků dopláceli spotřebitelé v účtech za elektřinu, pokud by její cena na burze byla příliš nízká a projekt ztrátový. Pokud by se naopak ceny elektřiny zvýšily nad stanovenou úroveň, investor by přebytek posílal státu.

Tvůrci akčního plánu to spočítali následovně: pokud by po roce 2030 byla cena elektřiny na současné úrovni, za stavbu nových bloků by každý zaplatil až 274 korun ročně. Při vyšších velkoobchodních cenách by ale mohla státní kasa každoročně inkasovat až 9 miliard korun.

Odpůrci jaderné energie nicméně považují takové scénáře za příliš optimistické. „Podle odhadů, které jsou k dispozici, může spotřebitel za jadernou energetiku v Česku zaplatit výhledově až dvacet miliard korun ročně,“ tvrdí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 6 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 18 hhodinami

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
včera v 01:56

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.