Nové jaderné bloky mají souhlas vlády, zbývá dořešit financování

Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Měla by tak neodkladně začít příprava výstavby nových jaderných bloků v elektrárnách Temelín a Dukovany. Každá by měla dostat po jednom bloku s možností rozšíření o další blok. Plán navazuje na aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou kabinet podpořil před dvěma týdny. Ta stanovila právě jádro hlavním zdrojem výroby energie v Česku.

„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Za klíčovou považuje zejména stavbu bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037, aby se udržela kontinuita provozu.

Po schválení akčního plánu, který vzešel z resortů průmyslu a financí, zbývá dořešit, jak výstavbu nových bloků financovat. Dokument obsahuje několik variant. Stát přitom preferuje, aby investici zaplatil majitel a provozovatel jaderných elektráren, tedy firma ČEZ. Výstavbu nového bloku v Dukovanech z jejích peněz podpořil ministr financí Andrej Babiš (ANO), šéf ministerstva průmyslu Mládek a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se přiklonili k variantě, kdy by stavbu realizovala dceřiná firma energetického gigantu.

Aktualizovaná státní energetická koncepce předpokládá, že letos se bude jádro na výrobě elektřiny v Česku podílet zhruba 35 procenty. Po dostavbě dvou bloků jaderných elektráren by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na 50 procent.

Plán také doporučuje, aby stát před vynaložením investice ve výši 250 až 300 miliard znovu posoudil, zda lze nové jaderné zdroje stavět bez státních garancí. Sobotka s Babišem se však před časem dohodli, že stát neposkytne záruky na výkupní cenu elektřiny z atomu.

„Otázkou je, jakým způsobem zajistit elementární návratnost projektu. Což je samozřejmě důležité pro společnost ČEZ i pro věrohodnost tendru na dodavatele. Takže tuto debatu povedeme. Všude na světě, kde se staví jaderné elektrárny, je to ve spolupráci se státem,“ komentoval to tehdy šéf firmy Daniel Beneš.

Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj: ČT24

„Nedovedu si představit, že by ČEZ vyhlásil, že bude stavět jadernou elektrárnu, a podařilo se mu to, aniž by do toho Česká republika nějakým způsobem vstupovala,“ řekl nyní členům sněmovního výboru pro životní prostředí Beneš. Odhaduje, že výstavba každého nového jaderného bloku vyjde na 120 až 150 miliard korun. Dodavatele nového dukovanského bloku by prý mohl ČEZ vybrat kolem roku 2020.

Už loni zrušil státní energetický gigant tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, jelikož vláda odmítla garantovat výkupní ceny elektřiny z rozšířené elektrárny. Možnost poskytnutí státních garancí se nelíbí Rakousku, které v takovém případě hrozí podáním žaloby na Českou republiku k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Podle ministerstev by ČEZ měl v každém případě pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě nových bloků, jako je získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Vydání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025. O potenciálních druhých nových blocích v obou lokalitách je podle ředitele ČEZu možné uvažovat až kolem roku 2050.

Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž potvrdil, že nejdříve proběhnou kroky k vyčlenění projektů do dceřiných společností a kontakty se strategickými partnery. „Existuje možnost, že bychom do dceřiných společností pozvali i spoluinvestory,“ připustil na jednání sněmovního výboru Beneš. „Rovněž bude nezbytné jednat s Evropskou komisí o způsobu výběru dodavatele, způsobu financování a zajištění návratnosti. Ve všech případech existuje řada variant,“ doplnil mluvčí.

Ekologové mluví o „jaderné pasti“

Národní akční plán a další rozvoj jaderné energetiky nicméně kritizují některé nevládní a ekologické organizace jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. Vadí jim zejména, že rozhodnutí o garancích odkládá materiál až na rok 2025 a vtahuje tím budoucí vládu do „jaderné pasti“.

Kabinet se navíc podle nich schválením akčního plánu rozhodl pro drahou cestu zvýšení energetické závislosti státu na dovážených zdrojích. Edvard Sequens ze sdružení Calla kritizuje stát za to, že nevěnoval větší pozornost rozvoji obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost pak považuje argumentaci energetickou soběstačností za absurdní. „Nedostatek elektřiny nehrozí ani do budoucna,“ prohlásil s tím, že rozhodnutí ministrů svede Česko na cestu mnohamiliardových dotací.

Hospodářská komora naopak akční plán vítá jako krok ke stabilnější a předvídatelnější energetice a zachování energetické soběstačnosti i po roce 2035. Vláda by se však měla podrobněji vyjádřit k otázce financování bloků. Rozsáhlá podpora obnovitelných zdrojů totiž podle komory způsobila, že není ekonomicky návratné stavět jakýkoliv nový zdroj.

Státní garance prakticky znamenají, že by na stavbu bloků dopláceli spotřebitelé v účtech za elektřinu, pokud by její cena na burze byla příliš nízká a projekt ztrátový. Pokud by se naopak ceny elektřiny zvýšily nad stanovenou úroveň, investor by přebytek posílal státu.

Tvůrci akčního plánu to spočítali následovně: pokud by po roce 2030 byla cena elektřiny na současné úrovni, za stavbu nových bloků by každý zaplatil až 274 korun ročně. Při vyšších velkoobchodních cenách by ale mohla státní kasa každoročně inkasovat až 9 miliard korun.

Odpůrci jaderné energie nicméně považují takové scénáře za příliš optimistické. „Podle odhadů, které jsou k dispozici, může spotřebitel za jadernou energetiku v Česku zaplatit výhledově až dvacet miliard korun ročně,“ tvrdí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 20 mminutami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 48 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 4 hhodinami

Průměrná mzda stoupla na 51 966 korun

Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 19 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:23

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
včeraAktualizovánovčera v 01:20

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.