Nezaměstnanost v Česku nejnižší za poslední dva roky

Praha - Míra nezaměstnanosti se v květnu proti dubnu snížila o 0,4 procentního bodu na 8,2 procenta. Oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Květnový pokles nezaměstnanosti odpovídá odhadům analytiků, podle kterých je tak míra nezaměstnanosti nejnižší od června 2009. O práci se ke konci května ucházelo 489 956 lidí, což je meziměsíčně o 23 886 méně.

Podle ministerstva práce v porovnání s loňským rokem výrazně ubývá nezaměstnaných mezi mladými absolventy škol. Naopak mezi staršími uchazeči o zaměstnaní je situace oproti loňsku horší.

Jiří Šimek, analytik:

„Ve srovnání s ostatními evropskými státy si vedeme poměrně dobře.Když se podíváme kolem – Slovensko, Polsko, Maďarsko –, tak ve všech těchto státech je nezaměstnanost vyšší než u nás.“

Počet volných pracovních míst vzrostl v květnu o 4,4 procenta na 37 649. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 13 uchazečů. Vznik nových pracovních míst táhly hlavně sezónní práce. „Nejlépe se umisťují uchazeči o zaměstnání v sezónních pracích, které se rozbíhají zejména v zemědělství, povrchových lomech nebo čištění lesů,“ řekl ČT24 expert trhu práce MPSV Petr Kaplan. Snižovat nezaměstnanost ale pomáhá také oživující průmysl. Výroba v březnu vzrostla skoro o deset procet, v dubnu o více než 4 procenta.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán ve všech 77 okresech. Nejvyšší snížení počtu lidí bez práce hlásí okres Pelhřimov, kde míra nezaměstnanosti klesla o 13,9 procenta, Prachatice s poklesem o 11,5 procenta a více než 11procentní snížení zaznamenal ještě také Písek.

Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů. Nejhůř si vede Most, kde je bez práce 16 procent lidí. Naopak nejnižší nezaměstnanost je tradičně v Praze, kde se pohybuje mezi 3 a 4 procenty. Hlavní město dohání také Mladá Boleslav, kde nyní hledá práci necelých pět procent obyvatel.

Další pokles nezaměstnanosti bude pomalý

Česko si sice nyní stojí v oblasti nezaměstnanosti lépe než řada dalších zemí střední a východní Evropy, na další rychlý pokles počtu lidí bez práce se ale nyní spoléhat nedá. „Na skutečně výrazné zlepšení třeba pod 7,5 procenta sázet nemůžeme a musíme si na něj počkat do roku 2012. Ekonomika sice dál poroste, ale pomalu. Kromě průmyslu málokterý obor bude nabírat nové zaměstnance,“ míní hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. Podle analytika společnosti CITFIN - Finanční trhy Jiřího Šimka zůstávají podniky opatrné proto, že se obávají vlivů evropské dluhové krize na další ekonomický vývoj České republiky. V tuto chvíli proto vyčkávají s velkými investičními projekty.

Najeďte myší na vámi vybraný kraj. Jeho mapa se zabarví a objeví se konkrétní míra nezaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...