Německá vláda odzvonila jádru

Berlín – Německá vláda dala dnes podle očekávání zelenou návrhu zákona, podle nějž všechny jaderné elektrárny v zemi ukončí provoz do roku 2022. Normu musí ještě odhlasovat parlament, který by se k tomu účelu měl sejít do začátku července. Návrh počítá s tím, že sedm nejstarších atomových reaktorů, dočasně odstavených v březnu po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, už nebude znovu uvedeno do provozu. To samé se týká poruchového reaktoru v Krümmelu, který stojí již čtyři roky. Zbývajících devět jaderných zařízení bude postupně odpojováno ze sítě mezi roky 2015 a 2022.

V letech 2015, 2017 a 2019 bude podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena ukončen provoz vždy jedné elektrárny. V roce 2021 by pak měly následovat další tři a poslední tři nejmodernější reaktory mají být utlumeny nejpozději v roce 2022. Každou z těchto elektráren přitom bude možné uzavřít i dříve, nejpozději však ke stanovenému termínu.

Německo vypracovalo program vypínání

V roce 2015 by měl skončit provoz reaktor v bavorském Grafenrheinfeldu, o dva roky později jaderná elektrárna Gundremmingen B a v roce 2019 Philippsburg II. V roce 2021 by měly jít ze sítě elektrárny Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C. Jako poslední čeká vypnutí reaktory Isar II, Neckarwestheim II a Emsland.

Německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen:

„Dnešní rozhodnutí německé vlády je mezníkem v hospodářském a sociálním rozvoji naší země.“

Minulý týden kancléřka Angela Merkelová přislíbila zemským premiérům, že by jako „studená rezerva“ mohla být využita uhelná nebo plynová elektrárna, bude-li to možné. Röttgen nicméně zdůraznil, že použití atomové elektrárny jako záložního zdroje musí nejprve schválit agentura spravující přenosové sítě, což se zatím nestalo. Právě ta by v případě nedostatku elektřiny a problémů v německé přenosové soustavě žádala o její reaktivaci.

Německo hodlá místo jádra v budoucnu více využívat energii z obnovitelných zdrojů a plynové elektrárny. Spolu s novelou zákona o jaderné energetice proto německá vláda pošle do parlamentu doprovodné návrhy norem, které mají urychlit výstavbu těchto zařízení a nových přenosových sítí.

Vláda proto navzdory předchozím očekáváním neplánuje v březnu 2012 dále snižovat státní subvence pro solární proud. Vyplývá to podle ní z návrhu novely zákona o obnovitelných zdrojích, který dnes kabinet také schválil. Na konci května Röttgen oznámil, že vláda zváží další omezení podpory o šest procent, v dokumentu se to ale podle Reuters neobjevuje. Německá vláda už schválila snížení subvencí od 1. července o zhruba devět procent a další od 1. ledna 2012.

František Hrdlička, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze

„Německo nahradí jaderné elektrárny jen obtížně.“

Dle záměru berlínského kabinetu by podíl obnovitelných zdrojů na německém energetickém mixu měl do roku 2020 vzrůst ze současných 17 procent na nejméně 35 procent. Jádro v něm na počátku letošního roku tvořilo zhruba 23 procent.

„Ty doby výstavby zdrojů, kromě těch paroplynových, jsou velmi dlouhé. Dnes, kdyby začali s tím legislativním procesem, s novou elektrárnou, tak ten paroplynový zdroj umí postavit za zhruba 5 let, když to bude nový uhelný zdroj, tak to bude zhruba 7 až 8 let,“ tvrdí František Hrdlička z ČVUT.

Balíkem energetických zákonů by se dolní parlamentní komora, tedy Spolkový sněm, měla začít zabývat už ve čtvrtek. Závěrečné hlasování se čeká na konci června. Spolková rada, která je horní komorou německého parlamentu, by projednávání měla dokončit 8. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 13 mminutami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 1 hhodinou

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 13 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 14 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 14 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
před 23 hhodinami

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
včeraAktualizovánovčera v 13:45

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
včera v 09:26
Načítání...