Nejvíce si od ledna přilepší na důchodech lidé s nadprůměrným příjmem

Praha – Až o několik stovek korun navíc si od ledna přilepší na důchodech lidé, kteří v produktivním věku měli nadprůměrný příjem. Změna platí pro ty, kteří vydělávali přes 30 tisíc měsíčně a peníze od státu začnou pobírat nejdříve příští rok. Ministerstvo práce tak reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010, který tehdy rozhodl, že výplata důchodů dosud znevýhodňovala lidi s vyššími příjmy. Ti přitom tvoří asi čtvrtinu všech, co odcházejí ročně do důchodu.

Penzijní systém a jeho výpočet důchodu podle rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010 znevýhodňoval lidi s příjmem vyšším, než je průměrná česká mzda. Vzdělanější lidé s vyšším příjmem totiž mnohdy pobírali od státu podobnou částku jako lidé se základním vzděláním, kteří v produktivním věku vydělávali méně. Od ledna se proto tato praxe změní.

Modelový příklad, který vychází z průměrného celoživotního výdělku ve výši 40 tisíc korun ukazuje, že rozdíl ve vyplácených důchodech bude v řádech několika stokorun měsíčně. „Hranice vypláceného důchodu musí být, od 1. ledna 2015 budou v podstatě jen dvě,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Výše důchodu od ledna 2015
Zdroj: ČT24

Například bývalý soudce Karel Sochor míval průměrný plat téměř 70 tisíc, stát mu ale vyměřil důchod jen něco přes 13 tisíc, tedy ani ne pětinu původní mzdy. „Ten skok z platu na důchod byl příliš vysoký,“ říká. Mnozí lidé s vyšším příjmem si proto navíc ukládají stranou další peníze prostřednictvím důchodového připojištění.

Téměř tři miliony tuzemských důchodců si od Nového roku přilepší v průměru o dvě stovky. Státní kasu to vyjde přibližně na sedm miliard korun. Už teď jsou přitom náklady na důchody největší položka v rozpočtu. S jakými částkami budou jednou senioři hospodařit, tak záleží i na tom, kolik dnešních dětí bude na jejich příjmy vydělávat.

Tuzemské důchody v datech

  • 11 286 korun = průměrná penze v Česku
  • 95 000 korun = nejvyšší vyplácená důchodová částka v Česku
  • 23 lidí = počet lidí, kteří pobírají od státu měsíčně penzi vyšší než 50 tisíc korun
  • Praha a Středočeský kraj = lokality s nejvyššími příjmy
  • Vysočina a Olomoucký kraj = lokality s nejnižšími příjmy
  • 370 miliard korun = částka, kterou stát loni vyplatil na důchodech - je to asi osmkrát vyšší suma než v roce 1989
  • 12 000 korun = průměrná celková suma, s níž čeští důchodci hospodaří - je to asi sedmkrát vyšší částka než v roce 1989, reálně si však přilepšili jen o necelou čtvrtinu kvůli růstu životních nákladů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...