Nejrychlejší dobíjecí stanici najdou řidiči elektromobilů od září v Berouně

V druhé polovině září se otevře na čerpací stanici OMV v Berouně nejrychlejší dobíječka pro elektromobily v tuzemsku. Jde o součást budování celoevropské sítě rychlonabíjecích stanic zaštítěných společností Ionity. V příštím roce mají v Česku vzniknout další dvě.

Každá ze čtyř instalovaných jednotek v Berouně bude schopná dobíjet prostřednictvím standardního konektoru CCS2 elektromobily s využitím výkonu až 350 kW. Současné tuzemské rychlodobíječky většinou disponují výkonem do 50 kW, klasické dobíjecí stanice pak 22 kW.

Ionity je společný projekt automobilek BMW, Daimler a Ford a koncernu Volkswagen se značkami Audi a Porsche. Novou dobíjecí stanicí v České republice pokračuje ve svém plánu vybudovat do konce roku 2020 v Evropě až čtyři sta dobíjecích lokalit.

Na těchto stanicích lze několikanásobně rychleji dodat energii všem vozidlům, která podporují rychlodobíjení a používají kombinovaný nabíjecí systém (CCS), což je nejpoužívanější evropský standard. Stanice si navíc díky chytré komunikaci s elektromobilem sama zjistí maximální možný nabíjecí výkon vozu a optimalizuje proces tak, aby byl co možná nejrychlejší.

Za půl hodiny na osmdesáti procentech

Doba nabití baterie pak závisí na její kapacitě a také na maximálním možném dobíjecím výkonu auta. Reálně lze již nyní dosáhnout u mnoha vozů dobití na osmdesát procent kapacity během přibližně třicet minut. Plný potenciál dobíječek Ionity ale využije až chystaná nová generace elektromobilů.

Použití rychlonabíjecí stanice Ionity bude v současnosti v České republice bez ohledu na dobu nabíjení či kapacitu baterie vozu zpoplatněno jednorázovou částkou 205 korun. Fakturaci provádí systém automaticky a doklad uživatel dostane e-mailem.

Nové výkonné stanice plánuje i ČEZ

Majitelé elektromobilů v současnosti mohou v Česku získat energii pro svůj vůz na zhruba čtyřech stech dobíjecích stanicích od různých provozovatelů. Největší ČEZ má aktuálně 169 stanic. Ministerstvo dopravy chce během příštích čtyř let podpořit z operačního programu Doprava vybudování okolo pěti set dalších rychlodobíjecích stanic.

ČEZ připravuje výstavbu vysoce výkonných dobíjecích stanic s výkonem 150 kW. Jedná se o stanice, které budou postupně přebírat roli infrastruktury pro rychlé okamžité dobití na hlavních silničních tazích a ve městech a pro které nebude problém zajistit dobití během 15 až 20 minut i u vozidel s větším objemem akumulátorů pracujících s napětím jak 400 V, tak 800 V, které budou postupně přicházet na trh.

První dobíjecí stanice tohoto typu v síti ČEZ má být již brzy instalována v pilotním režimu v Duhové ulici v Praze poblíž vyústění magistrály na dálnici D1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...