Místo 50 miliard korun by v příštím roce měl být deficit státního rozpočtu nakonec menší – 40 miliard, ale i tak Národní rozpočtová rada takové hospodaření kritizuje. Ministerstvo teď přitom plánuje udržet rozpočet 40 miliard v minusu až do roku 2021. Nově ustavená rada bude své stanovisko zveřejňovat pravidelně každé čtvrtletí.
Národní rozpočtová rada nepovažuje za současné dobré ekonomické situace schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun za optimální. Vláda by podle ní měla příznivý stav ekonomiky využít k provedení takových změn, které by vytvořily prostor pro případná opatření při zhoršení ekonomického vývoje.
„Nastavení deficitu státního rozpočtu na další roky není racionální. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření,“ uvedl člen rady Jan Pavel.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) hájí návrh rozpočtu. „Vím, že tento názor rada zastává. Snažím se vysvětlovat, že ten rozpočet je maximum možného. Byla jsme nucena vybalancovat požadavky vlády a jednotlivých resortů,“ řekla.
Národní rozpočtová rada je nový orgán, jenž vznikl díky loni schválenému zákonu o rozpočtové odpovědnosti. V jeho čele stanula bývalá členka rady České národní banky Eva Zamrazilová. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Nevyčerpání celkové výdajové části hodnotí rada pozitivně
Ministerstvo financí navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 40 miliard korun, původně se ale počítalo s 50 miliardami podobně jako letos. Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí ve výši 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun.
Rozpočtová rada považuje za správné, že se vláda rozhodla v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 nevyčerpat celkovou hodnotu výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů maximálně na 1,496 bilionu korun. V roce 2020 by to mělo být maximálně 1,533 bilionu korun a o rok později 1,579 bilionu.
V rozpočtu rada upozorňuje na zvyšování povinných výdajů (mandatorních), což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů. „Efektivní vynaložení investičních výdajů, jejichž objem má v následujících letech narůstat, může být negativně ovlivněno situací v odvětví stavebnictví. Tam je už nyní možné sledovat značný pokles počtu podávaných nabídek do zadávacích řízení, což vede k nárůstu vysoutěžených cen,“ konstatovala rada.
K vývoji ekonomiky rada uvedla, že struktura růstu je v současnosti relativně vyvážená. Hrozbou by mohl být vývoj v zahraničí. „Existuje tak riziko zpomalení ekonomického růstu, což by razantně zasáhlo zejména příjmovou stránku veřejných rozpočtů,“ uvedla rada.
