Na podzim nečekám další ekonomický propad, od třetího čtvrtletí se bude firmám více dařit, říká Schillerová

Nahrávám video

Záruční program COVID III pro podnikatele zasažené v souvislosti koronavirem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nastavený správně. Jeho parametry nejsou příčinou současné nízké poptávky živnostníků a firem. Vyšší zájem se podle ní dá očekávat až na podzim, kdy skončí jiné formy státní podpory. Tématy k jednání může být prodloužení programu, případně rozšíření účelů jeho čerpání, řekla Schillerová po jednání prezidia České bankovní asociace.

Nízký zájem o půjčky se státní zárukou je podle ministryně spíše dobrá zpráva. „Je to znak toho, že firmy se chovají obezřetně, čerpají určité rezervy, čerpají vládní podporu, ale může přijít na podzim situace, kdy to budou potřebovat více,“ řekla. Proto je podle ní důležité, aby tu program pro podnikatele byl.

Dodala však, že na podzim nečeká další ekonomický propad, naopak se podle ní od třetího čtvrtletí bude firmám více dařit.

Nastavení programu a objem vyčleněných financí do programu COVID III dodal podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona podnikatelům jistotu, že peněz bude dost. Má sloužit jako záchranná síť zejména pro podniky, které se ocitnou na hraně takzvané likvidní krize. Je podle něj třeba dál sledovat vývoj, případně včas reagovat. Program by mohl podle něj být i upraven.

Velkým tématem k diskusi podle Schillerové může být jeho prodloužení, zatím by měl fungovat do konce roku. Podnikatelé ho mohou využít na provozní výdaje, ministryně nevyloučila ani rozšíření účelů čerpání.

COVID III podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. „Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši 30 procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování,“ uvedl. Podle Salomona ČBA ale nemá zprávy z bank, že by nízká portfoliová záruka byla důvodem odmítání žádostí.

Ohledně programu COVID III podle průzkumu Hospodářské komory označilo 84 procent pražských podnikatelů proces vyřizování žádostí buď za srovnatelně náročný nebo náročnější, než u standardního úvěru u banky před krizí.

Peníze z programu COVID III a Praha pražští podnikatelé použili především na úhradu mezd a povinné odvody za ně státu a zdravotním pojišťovnám. Půjčky dále využili na zaplacení nájemného, energií, vodného a stočného, internetového a telefonního připojení nebo pohonné hmoty, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

COVID III by měl fungovat zatím do konce roku

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Do projektu se zapojilo 20 finančních institucí. Na základě tržních podílů jim byly vypočítány výše zaručovaných portfolií. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.

Program byl naplno spuštěn zhruba před měsícem. Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky přijaly k 13. červenci finanční ústavy 2536 žádostí za 16,7 miliardy korun. Schváleno bylo 581 žádostí v objemu 2,6 miliardy korun.

COVID III by měl fungovat do konce roku, rozdělen bude do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 9 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...