Praha – Vláda chce, aby mohli lidé státní podporu stavebního spoření od roku 2013 využívat výlučně na bytové účely. Způsobuje tím ovšem značné zmatky. O tom, za co lidé budou moci peníze utratit, totiž nebude rozhodovat stát, nýbrž spořitelny, které mají různá pravidla. Kdo si spoří, má tak nyní o polovinu starostí navíc.
Stavební spoření má přesně půlka národa. Letos vláda každému přidá bonus až 2 000 korun. Stát chce teď mít bonus pod kontrolou. Zatímco za naspořené peníze si lidé dál budou kupovat třeba auta, za státní podporu už utratí jen za věci do bytu. „Když už stát dává peníze na financování bytových potřeb, tak si logicky chce zajistit, že peníze skutečně skončí na bytových potřebách,“ podotkl Dušan Hradil ze sekce finančních trhů na ministerstvu financí.
Nádobí nebo židle si lidé z podpory nekoupí
Státní podporu bude možné použít třeba na novou kuchyň, to znamená na nový dřez, mikrovnou troubu nebo kuchyňskou linku, už ale nikoli na židle nebo na nádobí. Základní pravidlo totiž říká, že na vše, co je přišroubované. „Jedná se o věci přímo spojené s bytem -třeba kuchyňskou linku nebo vmontované skříně, výměnu podlah, vestavbu či opravu koupelny,“ uvedla mluvčí Raiffeisen Renata Zikmundová.
Právě to představuje velké úskalí. Přesná pravidla vláda totiž sepisovat nechce - nechá to na stavebních spořitelnách, které se ale v názoru dost liší. Třeba u Modré pyramidy neprojde v nové kuchyni žádný spotřebič, jen sporák či digestoř. Navíc spořitelna neuznává kuchyně z prodejen Ikea či Kika.
Naopak Raiffeisen stavební spořitelna spotřebiče uzná, a to i z Ikey, pokud dostane papír, že mikrovlnka je opravdu vestavěná. „Vždy je potřeba podívat se na to, co říká stavební spořitelna ve svých obchodních podmínkách. Tam by měla přesně specifikovat, jaký typ dokladu bude specifikovat,“ řekl Hradil.
O vyplacení státních peněz tak ve finále rozhodnou soukromé spořitelny. Ty ale kroutí hlavou, že vláda tuto povinnost zavádí. Míní, že to pro lidi bude složité dokazování a zvýší to zároveň administrativu. Navíc podle spořitelen tři čtvrtiny našetřených peněz už teď jdou na bydlení. Rozhodnutí tak podle nich ztrácí smysl.
