Mzdy rostly téměř ve všech oborech. „Zlatý střed“ je 22 531 korun

V období od července do září stoupla průměrná mzda o 944 korun na 26 072. Nominálně vzrostla o 3,8 procenta, reálně – tedy po odečtení inflace - o 3,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici přitom odhadovali reálný růst kolem tří procent.

Medián mezd činil ve třetím čtvrtletí 22 531 korun, meziročně byl tedy o 3,9 procenta vyšší. Medián je v podstatě hodnota mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení - to znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. U mužů činil medián 24 759, u žen 20 014 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 11 145 a 41 753 korunami.

Spotřebitelské ceny ve třetím čtvrtletí stouply o 0,4 procenta, objem mezd se zvýšil o 5,4 procenta a počet zaměstnanců vzrostl o 1,6 procenta.

Přidávalo se všude

V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 3,8 procenta a reálně o 3,4 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 3,5 procenta, reálně byla vyšší o 3,1 procenta.

Za tři čtvrtletí letošního roku pak průměrná mzda vzrostla meziročně o 803 korun na 25 903 korun. Po odečtení inflace je to ve srovnání se stejným obdobím loni nárůst o 2,8 procenta.

Podle odborů ale není tempo růstu mezd dostatečné a mělo by se výrazně zvýšit. Čeští zaměstnanci si zaslouží mnohem vyšší mzdy, míní šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Za čtyři roky reálná mzda vzrostla pouze o 2,8 procenta, upozornil makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungermann. 

„Platy teď nejvíc vzrostly v pohostinství a v těchto službách, nutno ale říct, že právě v pohostinství jsou vůbec nejnižší průměrné platy. Tam jsou platy kolem sedmnácti tisíc,“ zmínil Ungermann s tím, že je to extrémně nízké. „Možná se dopředu počítá s tím, že lidé dostávají něco mimo, na spropitném, a to nevím, jestli je dobře,“ dodal.

Myslíme si, že by tempo růstu mezd mělo být výrazně zvýšeno.
Josef Středula
předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Celostátní průměr výdělky v hlavním městě převyšovaly o 7095 korun

V porovnání s ostatními kraji si nejvíce polepšili Pražané. Zde se ve třetím čtvrtletí  průměrná mzda meziročně zvýšila o 927 korun na 33 167 korun. Vydělávali tak nejvíce,  ale na druhou stranu meziroční růst jejich mzdy o 2,9 procenta byl opět nejnižší. Reálně, po odečtení inflace, jim mzda stoupla o 2,5 procenta. Celostátní průměr výdělky v hlavním městě převyšovaly o 7095 korun. 

V žádném jiném kraji mzdy už nepřekročily celostátní průměr. Nejblíže mu byl Středočeský kraj, kde lidé v průměru vydělávali 25 919 korun. Následoval Jihomoravský kraj s průměrnou mzdou 25 428 korun. Na opačné straně žebříčku skončil Karlovarský kraj s 22 519 korunami. Z hlediska procentuálního růstu na tom byl tento region ale dobře, průměrná mzda tam meziročně stoupla o 4,6 procenta. Vůbec nejvíce, o 4,7 procenta, pak stoupl mzdový průměr na jihu Čech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 32 mminutami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 19 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 21 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...