Praha - Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek po jednání s předsedou představenstva skupiny NWR Garethem Pennym prohlásil, že dohoda o státní podpoře Dolu Paskov ještě není definitivní. Ministr financí Andrej Babiš včera oznámil, že stát přispěje 600 milionů na sociální program pro horníky, zatímco firma zaplatí sanaci dolu. Těžba ve ztrátovém dole by přitom pokračovala až do roku 2017. Mládek dnes ale zdůraznil, že termín ukončení těžby i výše státní kompenzace se ještě mohou změnit. NWR totiž žádá, aby se stát zaručil, že v kompenzaci zohlední případný pokles cen uhlí.
Podle ministra Mládka není včerejší dohoda dotažená do konce. „Firma NWR chce mít jistotu, že když poklesnou ceny uhlí, bude to v kompenzaci zohledněno,“ upozornil. „Pokud cena uhlí poklesne, buď se musí zvýšit kompenzace, nebo se sníží doba zaměstnávání horníků. To je to, co nebylo panem Babišem dořešeno a bude to předmětem dalšího jednání,“ pokračoval.
NWR prý teď musí přijít s mechanismem, jak by si představovalo, aby stát případný pokles cen uhlí zohlednil. Podle analytiků by však ceny uhlí v následujících měsících a letech už klesat neměly. Ty současné se totiž pohybují na několikaletých minimech.
Mládek: Na sociální program půjde 650 milionů
Ministr financí Andrej Babiš se včera dohodl s předsedou představenstva skupiny NWR Pennym, že na Dole Paskov se bude těžit do konce roku 2017. Stát by podpořil sociální program pro horníky sumou ve výši 600 milionů korun. Společnost NWR by pak zaplatila 500 milionů za sanaci dolu. „Pevně doufám, že to nebude politický problém a že se nikdo nebude snažit dohodu nabourat. Podstata totiž je, že horníci budou dál fungovat a důl se koncem roku 2014 nezavře,“ prohlásil Babiš. Mládek ale dnes upřesnil, že částka ze státního rozpočtu na podporu horníků bude o 50 milionů vyšší, než včera Babiš tvrdil.
Mládek rovněž navrhl, aby firma NWR blokovala 500 milionů korun pro útlum Dolu Paskov ze svých prostředků nejlépe na zvláštním vázaném účtu. Tak by se podle něj zamezilo situaci, kdy by sanaci Dolu Paskov nakonec musel zaplatit český daňový poplatník, protože by NWR nebyla schopna dostát svým finančním závazkům.
Peníze pro horníky, nebo NWR?
Jenže otázkou je, kdo vlastně dostane oněch 600 milionů na sociální program. Ředitel odboru komunikace a marketingu ministerstva průmyslu a obchodu Milan Smutný tvrdí, že částka je určena výhradně na sociální programy pro propuštěné horníky po skončení těžby dolu Paskov. Peníze by měly jít na odstupné, rekvalifikace a další sociální programy a budou směřovat lidem, kteří v dole Paskov skončí, nikoliv na soukromé účty firem OKD či NWR.
Sám Gareth Penny ale na tiskové konferenci s Janem Mládkem řekl větu, která naznačuje, že peníze půjdou do kapsy firmy: "Ministerstvo obchodu a průmyslu a ministerstvo financí budou spolupracovat se společností NWR, abychom uzavřeli dohodu, díky které dostaneme podporu, kterou musí schválit Evropská komise."
Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD) nicméně podporu horníkům schvaluje. Je podle něj výhodná i pro stát. „Ty peníze, které stát do podpory vloží, dostane zpět na zdravotním a sociálním pojištění a na daních, které horníci odvedou. Pokud by se naplnil původní záměr uzavření dolu, tak by tito lidé daně neodváděli, a stát by naopak musel investovat do podpory nezaměstnanosti.“
Důl Paskov
… je dlouhodobě ztrátový, vlastní ho společnost OKD. Ta je pak stoprocentně vlastněna firmou NWR se sídlem v Amsterodamu. Společnost NWR zase téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR, v níž má zhruba poloviční podíl český podnikatel Zdeněk Bakala. V Dole Paskov pracují přibližně tři tisícovky lidí. S uzavřením dolu proto nesouhlasili odboráři, podle nichž jsou pod zemí ještě miliony tun uhlí, které by se daly vytěžit.
Sobotka: Rodí se dobrý kompromis
„Myslím si, že se rodí dobrý kompromis, a předpokládám, že ty věci budou dotaženy v rámci vyjednávání mezi průmyslem, financemi a OKD, tak aby vláda dostala na stůl dohodu, která bude zřetelná a která bude především kontrolovatelná,“ komentoval dnešní vývoj premiér Bohuslav Sobotka.
Společnost OKD, která důl provozuje, chtěla prodělečný Paskov uzavřít už koncem roku 2014, jenže předchozí vláda Jiřího Rusnoka se obávala, že propouštění horníků by negativně poznamenalo region s vysokou nezaměstnaností. Chtěla proto uzavření dolu zabránit.
Situace kolem OKD po volbách rozštěpila současnou vládní koalici. Ministr financí Andrej Babiš původně nechtěl na důl z rozpočtu pustit ani korunu. Zdůvodňoval to tím, že stát podle něj už jednou OKD podpořil, a to při prodeji v roce 2004, kdy za 46 procent akcií získal 4,1 miliardy a prodělal přitom desítky miliard. Babiš zároveň připomněl, že se tehdy firma OKD zavázala, že stát nepožádá o peníze na sanaci nebo sociální výdaje.
ČSSD ale naopak chce prodloužení těžby finančně podpořit, bojí se totiž skokového nárůstu nezaměstnanosti na Ostravsku. Sám ministr Mládek původně navrhoval, že stát podpoří důl částkou až 1,1 miliardy korun. Dnes také naznačil, že stát chce dohodu s NWR dokončit ještě během dubna.
Politolog Jiří Pehe:
Andrej Babiš praktikuje politiku cukru a biče – k různým vládním návrhům, které vycházejí zejména ze sociální demokracie, se postaví nejprve negativně a po nějaké době ustoupí… Problém vidím v tom, že vláda má fungovat jako kolektivní orgán, ze strany ministra Babiše to není kolegiální.
Otázka je, zda-li se strany chovají tak proto, že se snaží sbírat body před volbami do Evropského parlamentu nebo zda je to zárodek vážnějšího konfliktu, který může vyústit do podobných problémů, které začala mít časem Nečasova vláda a kterou tento druh neustálých sporů časem pohřbil.
