Ministři financí EU se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti

Ministři financí Evropské unie se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti a na podpoře podniků, které zasáhl růst cen energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V úterý to uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

„Válka na Ukrajině vede k prudkému růstu cen komodit, zejména plynu a potravin. To si žádá koordinovanou hospodářskou reakci evropských zemí,“ uvedl Le Maire, který předsedal úterním rozhovorům ministrů financí EU. Dodal, že společná strategie je založena na návrzích Evropské komise zmírnit omezení pro státní pomoc v EU, které mají pomoci při řešení nynější krize.

„Tato strategie je založena na třech klíčových aspektech. Zaprvé na podpoře všech domácností zasažených prudkým nárůstem cen pohonných hmot. To jsme učinili ve Francii a mnohé další evropské země dělají totéž, nebo to zvažují,“ řekl Le Maire. „Jedná se o určitou slevu u cen na čerpacích stanicích. Mnoho lidí musí do práce jezdit autem. Podporu pro domácnosti považujeme za nezbytnou,“ dodal.

Druhým podpůrným opatřením je pomoc podnikům, které nejvýrazněji zasáhl nárůst cen plynu. Tato pomoc by měla mít podobu vládních záruk za úvěry nebo grantů pro podniky s vysokou spotřebou energie. Třetím opatřením je diverzifikace zdrojů energie, která má odstranit závislost na Rusku, napsala agentura Reuters.

„Musíme co nejdříve vybudovat svou energetickou nezávislost. Musíme urychlit investice, musíme diverzifikovat zdroje energie, musíme diverzifikovat zdroje dodávek, musíme zvýšit zásoby,“ uvedl Le Maire. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise by členské státy EU mohly takovéto investice financovat z levných úvěrů dostupných v rámci unijního fondu obnovy.

„Stále je k dispozici dvě stě miliard eur (zhruba pět bilionů korun) v úvěrech, o které mohou členské státy požádat do srpna 2023 k financování dalších investic a reforem,“ řekl Dombrovskis. „To je obrovská částka, kterou lze použít k reakci na problémy plynoucí z tohoto (rusko-ukrajinského) konfliktu, například k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...