Brusel/Praha - Ministři financí členských zemí Evropské unie dnes v Bruselu dle očekávání schválili doporučení pro oblast deficitu veřejných financí České republiky. Země se musí názorem představitelů unie řídit, jinak by podstupovala riziko uvalení ekonomických sankcí.
Opatření, která původně navrhla Evropská komise a která ministři dnes přijali, jsou celkem tři. Podle prvního z nich nesmí schodek veřejných financí v roce 2008 překročit hranicí 3 procent. Ve druhém doporučení požaduje Evropské unie po České republice snížení deficitu veřejných rozpočtů alespoň o 0,75 procent. Poslední se zaměřuje na plnění takzvaného střednědobého cíle, který by Česko mělo splnit nejpozději v roce 2012. Tehdy by měl schodek představovat maximálně jeden procentní bod HDP.
Česká republika se již v minulosti zavázala, že omezí nárůst deficitu veřejných financí. V letošním roce neměl přesáhnout 3,3 procenta HDP. Již delší dobu je ale jasné, že se tento požadavek nepodaří splnit. Podle posledního odhadu ministerstva financí má schodek dosáhnout 3,6 procenta HDP. Ekonomové jsou však mnohem skeptičtější a očekávají až čtyřprocentní deficit rozpočtu.
O tom, jaké důsledky bude mít pro Česko nedodržování závazků vůči unii hovořil v úterním Dobrém ránu náměstek ministra financí Tomáš Zídek. „Pokud jsme jediným státem, který má vysoký deficit, tak je to velká ostuda pro českou ekonomiku. Ale pokud bychom trvale nedodržovali Maastrichtská kritéria, tak hrozí sankce v oblasti strukturální politiky. To znamená, že by nám společenství snížilo dotace v oblasti strukturálních podpor,“ zdůraznil.
Spásou pro Českou republiku by měl být podle vlády zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v pátek podepsal prezident a který začne platit od nového roku. „Pro příští rok to vypadá, že pokud bude rozpočet přijat tak, jak je naplánován, tak deficit bude pod třemi procenty,“ dodává Zídek.
Horší než v České republice je situace pouze v Maďarsku. To neplní ani jedno z Maastrichtských kritérií, která podmiňují začlenění země do měnové unie. S přijetím eura se tam proto počítá až v roce 2016. Podobně jako Česko nemá stanovený termín zavedení společné měny také Polsko, kde ale rozhodování komplikuje především fakt, že někteří politici požadují pro rozhodnutí referendum. Platné směrnice Evropské unie to ale neumožňují.
Naopak nejdisciplinovanější je z nováčků unie Slovinsko, které společnou měnu přijalo již od 1. ledna 2007. V roce 2008 by ho mohly následovat Malta a Kypr. Dříve než Česká republika by se členem eurozóny mohlo stát také Slovensko, a to v roce 2009.
