Praha - Ministerstvo financí připravuje varianty, jak bojovat proti vysokému schodku rozpočtu, který raketově narůstá kvůli hospodářské krizi. Jednou z možností jak snížit deficit, jenž by mohl kvůli předpokládanému 4,3procentnímu poklesu ekonomiky vyskočit až na 209 miliard korun, je zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). Pokud by na toto opatření skutečně došlo, pro spotřebitele by to znamenalo jediné: zdražování.
Daň z přidané hodnoty má v Česku dvě sazby. Devítiprocentní platí například pro potraviny, knihy či léky, devatenáctiprocentní se odvádí z prodeje ostatního zboží a služeb. Ministr financí Eduard Janota zatím neprozradil, o kolik by mohly sazby daně vzrůst, je však jisté, že s touto možností počítá.
„Podle mého názoru je nemožné dosáhnout výrazného snížení deficitu pouze případnými úsporami na straně výdajů v rozpočtu,“ ospravedlňuje Janota zvýšení DPH. Připouští ovšem možnost, že by se DPH zvýšila jen dočasně, například do roku 2012.
Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl:
„Když zvýšíte zdanění buď firmám, nebo lidem, zvednete ceny potravin, tak prostě jste proti nim a vůbec jim v té recesi nepomáháte. Naopak vy ukazujete svoji neschopnost, že jste nebyli schopní šetřit a teď chcete rozpočet prostě nějak dozáplatovat.“
Jak to dopadne, rozhodne nová vláda
Jestli DPH v Česku skutečně poroste, nezáleží ani tak na úřednické vládě, ale spíše na té, která vzejde z říjnových voleb. Stávající Fischerův kabinet může totiž vzhledem ke krátkému funkčnímu období a omezené politické podpoře připravit pouze návrhy, jak vysoký deficit snížit. Konečné rozhodnutí bude na nové vládě.
V řadách jednotlivých politických stran vyvolává Janotův návrh zcela protichůdné reakce. Například ekonomický expert ČSSD Jan Málek varoval, že ODS tuto možnost bude chtít jistě využít. „Já to považuji za velmi důležité, že profesionální ministr financí, navíc jmenovaný nebo doporučený ODS v podstatě implicitně sdělil, že další snižování daní není realistické, naopak je nutné počítat se zvyšováním daní,“ podotkl.
Občanští demokraté se ale brání. „Janota není ministrem ODS a ODS vždy prosazuje co nejnižší možné daně. Čili my nepodporujeme jakékoli zvyšování daní,“ vzkázal sociálních demokratů první místopředseda ODS David Vodrážka.
Ekonomický poradce ČSSD Jiří Havel:
„Ta situace je vážná, musíme mobilizovat všechny rezervy, které jsou jak na výdajové, tak na příjmové stránce rozpočtu, a je velmi důležité, že Eduard Janota dneska řekl zcela pregnantně, že je nutno řešit také příjmovou stranu rozpočtu. DPH je jednou z možností, jak to řešit.“
Další možnost: Snižování podpory v nezaměstnanosti
Úspory jsou však ve státním rozpočtu potřeba. Další možností, jak výrazně ušetřit, je sáhnout na mandatorní výdaje, mezi které patří například podpora v nezaměstnanosti. Žádná ze stran, které chtějí kandidovat v říjnových volbách, tento krok neplánuje. Pouze exministr financí Miroslav Kalousek, který patří k lídrům nové strany TOP 09, úspory v oblasti státní sociální podpory připustil. „Pokud to neuděláme rychle, tak to postihne sociálně potřebné mnohem více,“ varoval.
Díra ve státním rozpočtu narůstá vinou hospodářské krize. Ta totiž značně snížila daňové příjmy státu. Náklady však zůstaly, nebo v některých případech vinou například zvyšování objemu poskytované podpory v nezaměstnanosti, dokonce vzrostly.
